Turistické cíle v okolí obce Nosislav

Radnice vystavěna v r. 1602 a r. 1611 rozšířena a upravena. R.1832 k původní budově připojen dvoupatrový přístavek a přistavěna malá věžička se zvonem, zrekvírovaným během 1. světové války. V současnosti obecní úřad.

Dvoukřídlý, zčásti patrový zámek s kaplí sv. Doroty postavený v roce 1694 rajhradským proboštem Benno Brancouzským sloužící pro letní pobyt příslušníků kláštera. Ten jej vlastnil až do roku 1939, kdy byl odprodán do soukromých rukou, od r. 1961 patří státu. Dnes v něm sídlí obecní úřad.

Hradisko u Mušova je velmi významná archeologická lokalita. V r. 1927 ji v průběhu vykopávek navštívil T. G. Masaryk. V 2. polovině 2. století zde stála důležitá římská vojenská pevnost o rozloze 30-35 ha s lázněmi a rozsáhlou nemocnicí, chráněná dvojitým příkopem a hradbou s věžemi.

Vyhlídková plošina umístěná na stavbě vodojemu v polích u obce Bratčice. Vodojem byl postaven v roce 2003 a plošina byla zpřístupněna v září téhož roku. Z místa je kruhový výhled do okolí i na nedaleké vrchy – např. Výhon a Pálavu.

Chátrající mlýn z 15. století v údolí Bobravského Potoka, s částečně zachovalým vodním náhonem.

Smírčí kříž ze 17. století s nápisem "Na tomto místě byl zavražděn posel, který spěchal varovat město Brno před blížícím se cizím vojskem". Na kříži je letopočet 1663, kdy na Moravu vpadli Turci.

Narušené reliéfní zbytky hrádku, patrně ze 13.století.

Vznik zdejšího zámku souvisí s prodejem Šitbořic Náboženským fondem Samuelu Augustovi a Ignáci Neuvallům v r. 1825. Ti vybudovali nový dvůr v Martinicích. Po r. 1891 za Františky Lichtenštejnové a Gustava a Heřmana Springerových byla pro správu statku a pobyt majitelů upravena správní budova, později uváděná jako zámek.

Monumentální, 14 m vysoký morový sloup, bohatě zdobený sousošími, vznikl v letech 1736-1738.

Rozhledna Slunečná byla postavena 8. 5. 2009 podle projektu Ing. Martina Nováka a Ing. Antonína Olšiny. Celková výška rozhledny je 18,6 m a vyhlídková plošina je v 15 m. Konstrukce rozhledny je ze dřeva a oceli.

Umělecky cenná socha sv. Antonína Paduánského z 2. čtvrtiny 18. století je cenným dokladem dynamického barokního sochařství vycházejícího z prvků sochařství rakouského. Kamenná skulptura zdůrazňuje památkově hodnotný prostor před farou. Socha je od r. 1958 kulturní památkou.

Vrcholně barokní socha sv. Floriána z r. 1738 v obvyklém ikonografickém ztvárnění stojí na čtyřbokém soklu s volutovými křídly. Kvalitní barokní kamenosochařská práce je hodnotnou součástí urbanismu modřického náměstí.