Turistické cíle v okolí obce Valtice

Mohutná zřícenina got. hradu vystavěného z iniciativy Jindřicha III. jako pohraniční pevnost v r. 1050. Od r. 1571 v soukromých rukou. R. 1645 poškozen a od počátku 18. století ruina. Dnes prochází konzervací.

Synag. východního typu s almemorem neseným čtyřmi sloupy uprostř. prostoru, zal. kolem r. 1450 a po požáru v r. 1561 bylo zdůrazněno nároží přístavbou jednosloupové lodžie, dnešní vzhled z přestavby r. 1719. Interiér vyzdoben I. Lengelacherem.

Reliéf hrádku, který měl podobu klasického jednoduchého sídla se zaobleným jádrem, které obtáčel příkop a val. Dnes nejsou po zástavbě žádné stopy. Písemné zprávy nejsou známé. Podle nálezů keramiky místo datujeme do 14.-15. st.

Historický hraniční kámen - mezník, označující hranici markrabství moravského.

Zámek byl postaven v letech 1816–1827 pod vedením zednických mistrů Karla Schlepse a Josefa Poppelacka podle plánů J. Hardtmutha, J. Kornhäusla nebo J. Engela. Středem zámku procházela hranice mezi markrabstvím moravským a arcivévodstvím dolnorakouským, jak o tom svědčí nápis na průčelí.

Hřbitovní brána v ohradní zdi na severním okraji obce u silnice směr na Pavlov. Raně barokní z konce 17. století, s dispozicí typickou pro doznívající renesanci. Široká zděná omítaná brána s půlkruhově zaklenutým vchodem a dvakrát odstupňovaným štítem. Památkově chráněná.

Umělá romantická zřícenina, postavená roku 1807. Jeden z letohrádků, postavený jako první v Lednicko - valtickém areálu pro Jana I. Lichtenštejna. Projekt vypracoval Joseph Hardmuth. Sloužil jako lovecký zámeček.

Jeskyně vznikla v obd. druhohor. Byla poničena těžbou vápence probíhající v l. 1873-1934. R. 1951 bylo objeveno její torzo a poté její další rozsáhlá část. V l. 1958-67 byla otevřena pro veřejnost, poté dlouho uzavřena a znovu otevřena r. 2004. Je rozsáhlým systémem chodeb, síní a dómů na 7 patrech.

Uměle postavený kamenný kruh. Je postaven dle zásad, zastávaných druidy před několika tisíci lety. Středový kámen se vsazeným skleněným okem. Skleněné oko je složená čočka s kosmogramy. Čočka je směrována na východ slunce o podzimní rovnodennosti.

Soubor patrových štítových pozdně renesančních domů, vystavěných v r. 1625 kardinálem Františkem z Ditrichštejna pro místní kanovníky. Fasádu jednoho z domů pokrývají sgrafitová psaníčka.

Barokní štítová stavba z konce 17. století s bohatou štukovou průčelní fasádou od Ign. Lengelachera. Původně kaple Panny Marie Pomocné při městském lazaretu. V r. 1740 obnovena.

Zřícenina kaple sv. Antonína byla postavena v r.1652, jako poděkování za velkou úrodu vína. V r.1786 byla zrušena a prodána v dražbě. Socha sv. Antonína byla v r.1923 převezena do Perné, kde je dosud. Zbývá půlkruhový kousek zdi s výklenkem pro sochu, 6m vysoký a 27,5m dlouhý obezděný kamenný val.