Turistické cíle v okolí obce Přítluky

Pohansko u Nejdku bylo osídleno již v eneolitu, poté v době bronzové, době laténské a v časně slovanském období. V 9. století zde vzniklo raně středověké velkomoravské nížinné hradiště o celkové ploše asi 23 ha. Jeho zánik je kladen do 10. století.

Nepatrné zbytky zdiva markraběcího hradu. Založen po r. 1368 k ostraze severojižní cesty překračující Dyji u Mušova, r. 1380 prodán Liechtensteinům. Dobyt a zničen husity mezi lety 1420 a 1425. Dochovány terénní zbytky a střep zdi neznámé budovy.

Jedna ze staveb Lednicko-valtického areálu. Původně postavená pro chov ovcí, později využívána na chov koní. Směrem k rybníkům kruhová rotunda, v níž je salónek s nástěnnými malbami, který měl sloužit panstvu.

Obelisk postaven r. 1798 na paměť mírové smlouvy mezi Rakouskem a Francií uzavřené r. 1797 v italském Compo Formiu mezi císařem Napoleonem Bonapartem a arcivévodou Karlem Habsburským. Jedná se o jehlan na čtvercovém soklu o celkové výšce 23 m.

Dominantní obelisk, zvaný mohyla osvobození, je pomníkem válečným obětem. U něj německý protitankový kanon.

Mohutná volně stojící barokní dvoupatrová budova sýpky, pozůstatek bývalého panského dvora. Pochází z konce 17. století. Zrestaurována na penzion a restauraci Panská Sýpka Sedlec. Památkově chráněná.

Jeden z mála postavených TO pevnostního opevnění Československa na jihu Moravy. Neoficiálně na vlastní nebezpečí příležitostně přístupný, snaha o zřízení muzea. Zachovalé pancéřové zvony (osazené však až na přelomu čtyřicátých a padesátých let).

Památný strom platan javorolistý se nachází na vstupní straně do Janova hradu v lednickém zámeckém parku.

Hrad Podivín je zmiňován v Kosmově kronice a písemnostech v letech 1062 - 1121. Založen bohatým židem jménem Podiva. Lokalizace není spolehlivě vyřešena, snad někde v jižní části dnešního města, stejně tak neznáme jeho dobu existence a příčinu zániku.

Empírový lovecký zámek byl postaven Lichtenštejny v letech 1810–1812. V dnešní době je zámek majetkem Krajského střediska státní památkové péče a je v něm umístěno muzeum památek z doby velkomoravské získaných při výzkumu hradiště na Pohansku.

Velkomoravské hradiště z 9 stol. Patrně zde sídlil člen vládnoucího rodu Mojmírovců. Na ploše hradiska je velmožský dvorec s kostelem, pohřebiště a různé budovy. Hradiště se dělí na centrum (27 ha), jižní a severní předhradí. Výzkum započal r. 1959 prof. F. Kalousek. V jižní části empírový zámeček.

Vrcholně barokní výklenková kaple (poklona) na návsi za kostelem sv. Osvalda z 1. pol. 18. století. Stavba na půdorysu symetrického lichoběžníku s volutovým štítem a s konkávně prohnutými stranami, členěnými pilastry a polosloupy. V nice byla plastika sv. Jana Nepomuckého, na podstavci datace 1712.