Turistické cíle v okolí obce Lomnička

Smírčí kámen s reliéfem řeckého kříže a sekery je umístěn v jihovýchodní obvodové zdi zdejšího kostela. Stáří a původ objektu jsou bohužel neznámé.

Barokní socha sv. Floriána byla vztyčena r. 1679 nebo 1680 před budovou dnes již zbořené obecní radnice. Sochy sv. Floriána, patrona hasičů, se stavěly na pomoc a ochranu svatého proti požárům v době, kdy byly velkým postrachem. Tuto sochu zaplatily peníze vybrané v dobrovolných sbírkách.

Sousoší husitských bojovníků. Sochy se nacházejí v lese na úbočí Velkého Chlumu, nedaleko je rozhledna Malý Chlum na stejnomenném kopci.

Hrad vznikl ke konci 14. stol., r. 1470 dobyt a zničen vojskem Matyáše Korvína. Zdali byl znovu vystavěn, není jisté, z jeho předsunutého opevnění se nakonec stala gotická rezidence, tj. dnešní přední hrad, zatímco starý (zadní) hrad zchátral.

Pozdně barokní synagoga v Lomnici pochází z let 1780–85, kdy nahradila starší stavbu. Stojí na západní straně náměstí někdejšího ghetta, severně pod jádrem městečka.

Gotický hrad byl založen na přelomu 13. a 14. století. Po Trmačově se psali příslušníci vladyckého rodu. První byl již roku 1305 Ondřej. Hrad zanikl pravděpodobně ve válkách první poloviny 15. století. Dodnes zbyly zbytky věže a základy malého hradu.

Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně r. 1330, kdy Půta založil újezdskou větev Tasovců. Po Půtovi zde sídlil v l. 1350–1371 Tas a r. 1385 se odtud píše Čeněk. Když byla tvrz připojena k Boskovicím, v jejichž panství se r. 1390 připomíná, velmi pravděpodobně byla opuštěna a zanikla.

Zbytky hrádku dvou stavebních fází pánů z Újezda ze 13.–14. století. Hrádek byl intenzivně obýván, ale zřejmě nedokončen. Naposledy se připomíná pod názvem "Hrádek" roku 1593, ale to byl patrně již ve zříceninách.

Velká Löw-Beerova vila byla postavena v l. 1900-1902 v téměř zámeckém stylu podle návrhu neznámého architekta v secesním slohu s neobarokními a klasicistními prvky. V pol. 30. l. 20. stol. upraveny interiéry podle projektu architekta Rudolfa Baumfelda. Dnes Úřad městyse Svitávka, škola a knihovna.

Novou opevněnou polohu zjistil v r. 1982 A. Štrof. Lokalitu chránily ze tří stran příkré svahy. Západní stranu tvoří protáhlý hřbet, na němž jsou popisovány dva nevýrazné podkovovité příkopy. Fortifikace neznámého stáří sloužila zřejmě jako jednorázové opevnění.

Stavba tratě zahájena r. 1940, v průběhu války zastavena. Po skončení války stavba pokračovala. Velký viadukt má pilíře kamenné, kromě prostředních tří pilířů, které jsou z armovaného betonu. Viadukt je postaven do oblouku. Na viaduktu došlo r. 1970 k železničnímu neštěstí.

Barokní vesnický dům z 1. pol. 16. století s dochovanými dobovými prvky. Rodiště odbojáře Eduarda Berky.