Turistické cíle v okolí obce Nová Ves I

Kamenný most údajně ve 14. st. postavil zdejší opat Matěj, podle jiných zdrojů jde o stavbu z 18. st. s využitím kamenů z rozebírané zříceniny kláštera. Most sklenut dvěma oblouky na středový sloup s břitem. Donedávna využíván jako součást komunikace, po poškození povodní r. 2013 zbořen.

Dům byl zbudován již na přelomu 14.a 15.st. Pro kutnohorského patricije a důlního podnikatele Kroupu jej v r.1489 přestavěl mistr Brikcí. Při rekonstrukci v l.1901-02 získal dům dnešní podobu. Nachází se zde jedna z expozic Českého muzea stříbra.

Kamenný most z poloviny 19. století přechází třemi oblouky Vavřinecký potok (Výrovku). Je pozoruhodný svými dlouhými nájezdovými rampami, z nichž levobřežní obsahuje další oblouk nad místní komunikací. Účelová stavba z režného lomového kamene bez slohových znaků, upravená v I. třetině 20. století.

Jednoobloukový kamenný most nad jezem na Výrovce byl postaven v 18. století. Roku 1772 byl osazen sochami, roku 1838 opraven. V letech 1967 - 68 byly sochy sejmuty, dnes zřejmě umístěny v zámeckém parku. Někdy v té době doplněn lávkou pro pěší, nedávno opatřen nevhodným nátěrem.

Kamenný barokní most vystavěn v 2. pol. 17. století, nebo kolem roku 1700. Na konci 18. století zaznamenán do vojenských map. Má pět oblouků, pilíře jsou založeny přímo na skalním prahu, na straně proti toku potoka zpevněny břity. Od r. 1958 na seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Kamenný most přes Výrovku nahradil po roce 1847 předchozí dřevěný objekt. Kromě hlavního oblouku, vysoko vyklenutého nad tokem, sestává ze čtyř dalších polí na obou březích. Stavba z lomového kamene bez slohových znaků, trubkové zábradlí nahradilo zřejmě ve II. polovině 20. století parapetní zídky.

Viadukt postaven r. 1900. Půdorysně esovitě zakřiven. Sedm půlkruhových oblouků o rozpětí 12 m. Stavěn z pískovcových kvádrů a žulových bloků. Pilíře mírně kónické. Patří k nejpůsobivějším objektům dopravního stavitelství na území středních Čech. R. 1991 prohlášen za nemovitou kulturní památku.

Mariánský sloup je pozdně barokní dílo z r. 1768. Na odstupněném základu spočívá mohutný odstupněný sokl. Krajní pole vyplňují rokaje, střední nesou kartuši s reliéfy světců. Na soklu sloup s rokokově dekorovanou hlavicí, který obklopují jiní čtyři světci. Socha Panny Marie je podána v dynamickém stylu. Sloup zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1965.

Kaple Bolestné Panny Marie postavena v letech 1714–1721 podle plánů K. I. Dientzenhofera. Složitý půdorys složený z průniku dvou elips. Původní kaple postavena nad léčivým pramenem, v současnosti nevhodně obklopena továrními budovami.

Pozůstatky gotické pohřební kaple z dílny parléřovské stavební huti, pocházející z osmdesátých let 14. století.

Pozdně barokní kaple s maurskými prvky ze 40. let 18. století. Sloužila jako kostnice, po roce 1816 jako márnice.

Kaple vystavěna v letech 1909 1910. Vysvěcena 15. srpna 1910. V r. 2009 kapli poničila vichřice, v tomtéž roce opravena. Na kapli provizorní vížka. Obdélná stavba orientovaná průčelím k východu. Interiér prostý. Pseudobarokní oltář s obrazem Panny Marie.