Turistické cíle v okolí obce Rudka

Rozhledna (28,8 m, 402 m n. m.). Na jejím místě byla postavena dřevěná rozhledna již r. 1934 Klubem českých turistů. Po 2. světové válce byla ve špatném stavu a v l. 1951–1952 byla rozebrána. R. 2003 byla občanským sdružením „Rozhled na Tišnov“ postavena na původní podezdívce rozhledna nová.

Kostelík Nanebevzetí Panny Marie pochází z druhé poloviny 12. století a je jediným pozůstatkem po zaniklé vsi Veveří.

Architektonicky velmi hodnotná stavba z konce 12. století se řadí mezi nejstarší kostely na Moravě. Jednolodní kostel Nanebevzetí Panny Marie s příčnou lodí a hranolovou věží v průčelí snoubí v sobě prvky románské i gotické architektury. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Stavba pozdně barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie probíhala v letech 1746-1758. Jeho věž byla dostavěna až v roce 1796. Kostel stojí na nevýrazné vyvýšenině, mimo hlavní cestu. U kostela je volně přístupný hřbitov.

Pozdně barokní kostel Narození Panny Marie v Neslovicích pochází z let 1782-1784 a dostavěn byl ve 2. polovině 19. století, kdy byla vybudována předsíň a kaple Božího hrobu. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též kulturní památkou.

Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice vybudován r. 1555 v goticko-renes. slohu z iniciativy abatyše místního kláštera. Jednolodní stavba s polygonálním presbytářem zdobena na západním i východním průčelí štíty s cimbuřím. Na střeše cibulovitá věž s křížem. Kostel barokně upraven r. 1678.

Vznik kostela Nejsvětější Trojice souvisí se založením kartuziánského kláštera v Brně-Králově Poli. V r. 1966 byly pod omítkou objeveny dvě zazděné gotické klenby, které dokládají jeho středověký původ. Základní kámen z r.1766 dokládá stavbu nové věže. Do dnešní podoby byl kostel upraven v r. 1932.

Kostel Nejsvětější Trojice v Lažánkách je gotického původu asi z 13.-14. stol., renesanční věž přistavěna počátkem 16. stol. Největší přestavba v baroku provedena v 60. letech 18. stol. Nyní farní kostel s pravidelnými bohoslužbami.

Jednolodní filiální kostel z režného zdiva, s rovným závěrem a mohutnou hranolovou věží byl postaven mezi lety 1933–1937 podle projektu architekta Jana Šálka z Brna. Od roku 1975 až do své smrti v roce 1994 zde působil P. Jan Podveský, jeden z kněží odsouzených v souvislosti s Babickým případem.

Pozdně barokní kostel sv. Jakuba Staršího byl zbudován v letech 1771-1782 na místě již kapacitně nevyhovující gotické stavby, doložené od r. 1481. Orientovaná stavba s věží v západním průčelí je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Současný kostel sv. Jakuba Staršího v dominantní poloze je barokní stavba z 1. poloviny 18. století se středověkým jádrem. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Kostel sv. Jakuba Většího či Staršího byl v Omicích vybudován v románském slohu kolem roku 1200. V 17. století byl upraven barokně. Od r. 1633 filiální kostel ve farnosti Rosice u Brna. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.