Turistické cíle v okolí obce Veverská Bítýška

Stavba tratě zahájena r. 1940, v průběhu války zastavena. Po skončení války stavba pokračovala. Velký viadukt má pilíře kamenné, kromě prostředních tří pilířů, které jsou z armovaného betonu. Viadukt je postaven do oblouku. Na viaduktu došlo r. 1970 k železničnímu neštěstí.

První zmínka o hradu z r. 1234. Později sloužil jako vězení pro odpůrce Přemysla Otakara II. Ve 13. a 14. st. rozšiřován. Utrpěl obléháním Švédy roku 1645, dobyt však nebyl. V polovině 18. st. dostal hrad svou nynější podobu.

Sídlo, z kterého dnes je zřícenina, vyrostlo v původním dominiu záhy zaniklého hradu Bukova, které rod pánů z Víckova získal patrně věnem. V r. 1340 se po hradě píše Bernard z Víckova. Pravděpodobně byl hrad opuštěn už v první čtvrtině 15. st.

Funkcionalistická vila Stiassni v Brně-Pisárkách je od r. 2009 ve správě Národního památkového ústavu a zpřístupněna veřejnosti ve stanovené otevírací době.

Funkcionalistická vila byla postavena r. 1930 (arch. Ludwig Mies van der Rohe) rodinou Tugendhatů. R. 1939 vila zabrána gestapem, stavebně upravena ve 40. letech. Zdevastována r. 1945. Poté zde bylo rehabilitační centrum. Rekonstrukce v l. 1981-85 a 2010-12. Od r. 2001 je na seznamu památek UNESCO.

Barokní zámek byl původně tvrzí ze 13. stol. Karel Pergar z Pergu v letech 1596–1600 přestavěl tvrz na jednokřídlý renesanční zámek. V r. 1636 majitel Alfons de Castro nechal k zámku přistavět další dvě barokní křídla. Dnes soukromý majetek.

Dřevěná vyhlídková plošina byla postavena roku 2004 na kopci Babylon nad obcí Kaly. Pro zchátralost zanikla roku 2017.

Zaniklá tvrz byla prvně zmíněna r. 1262 jako majetek Artleba z Černína. R. 1353 zmiň. jako „hrad“, což vypovídá o její velikosti a významu. R. 1378 v majetku Bohuše z Vanče, r. 1466 Veroniky z Boskovic. R. 1482 tvrz získal Hynek z Kukvic a připojil ji k Rosicím. Tím ztratila význam a časem zanikla.

Zámek vznikl přestavbou bývalé klášterní hospodářské budovy v Brně-Zábrdovicích, kterou využíval řád premonstrátů pravděpodobně již od 13. stol. V r. 1906 jej Karel Bubna-Litic postoupil Františku Czermákovi, jehož dědici po r. 1920 celý velkostatek rozprodali pro výstavbu zbrojovky, jejíž součásti se stal i zámek.

Terénní zbytky rozlehlého hradu z pol. 13. století, postaven předky pánů z Kunštátu, opuštěn před koncem 14. století, naposledy zmíněn v přídomku r. 1385. Dochován pahorek jádra s okružním valem a příkopem, další příkop s valem před předhradím.

Jediná zmínka o hradu je z r. 1365 bez uvedení jména, v té době už mohl být pustý. Archeologický materiál lze rámcově zařadit do druhé poloviny 13. století a první poloviny 14. století. Dochována amorfní část hradby, valy a příkopy.

Gotický kamenný sloup z pol.14. či počátku 15. stol. Jeho funkce není spolehlivě doložena – snad boží muka, hraniční kámen, či označení brodu přes řeku Svitavu. V letech 1863–65 puristicky rekonstruován J. Arnoldem.