Turistické cíle v okolí obce Sobotovice

Křížový či pamětní kámen při silnici z Nikolčic do Kurdějova nebo Diváků se nachází na místě, kde 8. února 1762 zahynul Max Haas z Rousínova, který tudy vezl víno. Podle textu však byla zachráněna jeho dceruška Magdaléna. Kámen je evidován od r. 2002 v registru smírčích křížů a křížových kamenů.

Barokní venkovské sídlo Dietrichštejnů z l. 1740–42 podle projektu F. A. Grimma. Sochařská výzdoba od I. Lengelachera a malby v interiéru od J. Rottra. Stojí pravděpodobně na místě dvora z 16. stol. Dříve zčásti hotel Stella Coeli, nyní nevyužívaný.

Lovecký barokní zámeček vystavěn r.1744. Později využíván jako byty a k hospodářským účelům. Chátral až do roku 2001, kdy se vlastníkem stalo Sdružení pěstounských rodin. Po rekonstrukci zde zřízen Dům na půli cesty.

Zámek byl postaven koncem 18. stol. A. A. Mistrovským, ten byl členem brněnské lóže svob. zednářů a mecenášem zdejší univerzity. V min. se zde konaly šlech. bály (jednoho z nich se zúčastnil i N. Bonaparte.) Dnes je zámek užíván pro kulturní účely.

Barokní zámek sloužící pro letní pobyt louckých premonstrátů, zejména opata, byl pravděpodobně postaven v roce 1739. Rok dokončení zámku, stejně jako účast architekta Christiana Alexandra Oedtla na jeho výstavbě, jsou stále předmětem úvah a nejsou stoprocentně potvrzeny.

Mahenovo divadlo je dílem architektů F. Fellnera a H. Hellnera z let 1881-1882. Stojí na místech bývalých městských hradeb. Provoz zahájen 14.11.1882. Průčelí je zdobeno toskánskými a korintskými sloupy, bohatými plastikami, v jeho středu je socha řeckého boha Dionýsa,jehož vůz táhnou lvi a panteři.

Skupina původně čtyř gotických a renesančních domů, sjednocená brněnským architektem a stavitelem Janem Křtitelem Ernem. V l. 1969–1973 byla restaurována. Dnes je využívána pro kanceláře, restauraci a obchůdky.

Ocelodřevěná rozhledna na Hustopečském starém vrchu uprostřed mandloňového sadu byla pro veřejnost otevřena v březnu 2012 a od té doby je přístupná volně. Stavba vysoká 17,5 m má ve výši 12,5 m zastřešenou vyhlídkovou plošinu, k níž vede vřetenové schodiště. Výhled je především na jih a východ.

Mariánský sloup od Štěpána Pagana byl postaven nákladem města v l. 1721–26. Zdobí jej socha Madony s Ježíškem, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána, sv. Barbory a sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Karla Boromejského.

Mariánský sloup postaven pravděpodobně roku 1720. Na trojbokém pilíři socha Panny Marie Immaculaty. Okolo podstavce sloupu sochy sv. Barbory, Floriána a Jana Nepomuckého a v malé jeskyni v podstavci sloupu figura svaté Rozálie.

Zaniklá tvrz byla postavena patrně někdy před r. 1203 za Štěpána z Medlova. V majetku pánů z Medlova, poté jevišovické větve pánů z Kunštátu, přímo zmiňována r. 1358, r. 1447 připadla klášteru v Dolních Kounicích. Poté zanikla. Stávala před severní částí kostela sv. Bartoloměje.

Brána byla součástí opevnění města, prvně se zmiň. r. 1293. Přestavěna r. 1500 a znovu r. 1839 na obytný dům. V 2. pol. 19. stol. opravena, jako soukr. obydlí sloužila do pol. 20. stol. kdy byla předána městu. Byla prodána a poté chátrala, než se vrátila r. 1978 městu a v l. 1978-82 byla opravena.