Turistické cíle v okolí obce Bratčice

Funkcionalistická železobetonová rozhledna v areálu brněnského výstaviště pochází z r. 1928. Od doby rekonstrukce výtahu v r. 1958 je z důvodu narušení statiky dlouhodobě uzavřena a je zpřístupňována jen jednou ročně v rámci akce OpenHouseBrno.

Vyhlídková plošina umístěná na stavbě vodojemu v polích u obce Bratčice. Vodojem byl postaven v roce 2003 a plošina byla zpřístupněna v září téhož roku. Z místa je kruhový výhled do okolí i na nedaleké vrchy – např. Výhon a Pálavu.

Moderní rozhledna otevřená 29.4.2007, se nachází u obce Hlína. 22 metrů vysoká stavba, tvořená podezdívkou, trámy a opláštěním ze smrkových prken, postavená podle projektu Ing. Arch. Vladimíra Čuhela na místě, na kterém jíž v r. 1910 stála rozhledna.

Chátrající mlýn z 15. století v údolí Bobravského Potoka, s částečně zachovalým vodním náhonem.

Budova někdejší scholasterie byla postavena na přel. 13. a 14. stol. R. 1613 byla radikálně přestavěna. Při další přestavbě počátkem 18. stol. získala svůj dnešní vzhled. R. 1934 se zde usídlilo místní vlastivědné muzeum. V l. 1985-95 byla budova celkově opravena, poté bylo muzeum znovu otevřeno.

Barokní palác vystavěný kardinálem Wolfgangem H. ze Schrattenbachu v r. 1725 na místě starších budov s got. jádrem. Od 19. stol. využíván obchodně (kavárna, pošta, obchody). Od r. 1951 sídlo Knihovny Jiřího Mahena.

Barokní zámek byl postaven počátkem 18. stol. pravděpodobně Jiřím Antonínem Veleckým. R. 1751 se zámek stal majetkem kláštera ve Vranově. V r. 1814 byl zámek přestavěn na továrnu. A r. 1899 se zámek stal majetkem obce, byla v něm škola a gymnázium.

Zcela zaniklý zámek, který byl centrem biskupského léna, se poprvé připomíná v letech 1704-1705, kdy léno drželi bratři František a Antonín Pachtové z Rájova. Významnými majiteli byli v roce 1872 bratři Mitrovští z Nemyšle.Po roce 1948 jej přebírá stát a v roce 1989 byl v havarijním stavu zbořen.

Sloup Nejsvětější Trojice na Zelném trhu v Brně z roku 1729.

Vrcholně barokní socha sv. Floriána z r. 1738 v obvyklém ikonografickém ztvárnění stojí na čtyřbokém soklu s volutovými křídly. Kvalitní barokní kamenosochařská práce je hodnotnou součástí urbanismu modřického náměstí.

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z přelomu 18. a 19. století.

Socha sv. Jana Nepomuckého v nezvyklé podobě polopostavy světce na vysokém komolém jehlanu z roku 1766, od brněnského sochaře Jana Adama Nesmanna. Na podstavci je měděná deska se znakem Josefa Karla Biucka z Gerstenfeldu s votivním textem a chronogramem.