Turistické cíle v okolí obce Medlov

Zaniklá tvrz byla postavena patrně někdy před r. 1203 za Štěpána z Medlova. V majetku pánů z Medlova, poté jevišovické větve pánů z Kunštátu, přímo zmiňována r. 1358, r. 1447 připadla klášteru v Dolních Kounicích. Poté zanikla. Stávala před severní částí kostela sv. Bartoloměje.

Výjimečně dobře zachovalý renesanční měšťanský dům z doby kolem r. 1600. Stáří trámového stropu v bočním křídle je dendrochronologicky datováno do r. 1609. Později bylo podloubí domu zazděno. Obnova objektu do původního stavu proběhla po r. 1989. Stavba obsahuje řadu původních prvků.

Rozsáhlé zbytky městského hradebního pásu asi z 1. pol. 14. století. Do současné podoby hradby přestavěny na počátku 16. století. Ohrazení města ztratilo v 19. století význam a jejich bezprostřední okolí je postupně zastavováno.

Objekt je prvně zmiňován v r. 1598 jako Dvůr u okrouhlého kamene. V r. 1682 dala hraběnka Marie Anna Františka z Valdštejna svobodný dvůr přestavět na své reprezentativní přechodné sídlo. Ve 2. polovině 19. stol. proběhy klasicistní úpravy a objekt sloužil jako hotel. V l. 2018-2020 rekonstruován.

Zřejmě již někdy na přelomu 13.-14. stol. zde existovala tvrz, která je doložena koncem 14. stol. V 1. polovině 17. stol. tvrz rozšířena na zámeček. Počátkem 19. stol. přestavěn do současné podoby. U zámku vznikl také v té době anglický park. Od r. 1947 slouží obci.

Zaniklá tvrz, na níž archeologický výzkum datuje aktivní období do 13. stol. Osada Modřice byla připomínaná r. 1141, hrad nebo tvrz je připomínán r. 1274, kdy se odtud píší Albert a Frank Stockfischové. Od pol. 16. stol. se správním centrem staly Chrlice, což mohlo znamenat zánik tvrze.

NPR byla vyhlášena v r. 2005. Jádro území tvoří červené permské slepence. Má rozlohu 86,6 ha, a bylo zde popsáno 550 druhů vyšších rostlin a řada živočišných druhů. 38 rostlinných a 49 živočišných druhů je chráněných.

Zcela zaniklá tvrz s velmi nepatrnými reliéfními pozůstatky vzniklá pravděpodobně mezi léty 1236 - 1244 za Vlka z Našiměřic, čímž se řadí mezi nejstarší šlechtická sídla na Moravě. Dodnes se dochoval jen reliéfní pozůstatek jádra tvrze v podobě nepatrné vyvýšeniny.

Ves náleží od 13. stol. velehradskému klášteru, který tu ve 14.stol. nechává jako středisko správy vystavět malou tvrz. V rozmezí l. 1682–1686 byla tvrz pro opata Františka Petra Sylaveckého barokně přestavěna dle návrhu Giovanniho Pietra Tencally na rezidencí velehradských opatů v blízkosti Brna.

Přestavěná budova tvrze ze 14.století, dnes na soukromém pozemku a běžně nepřístupná.

Torzo opevnění Nové brány z roku 1572. Nová brána na jihu byla nejmladší z ivančických bran městského opevnění. Jako jediná se částečně dochovala po jejich demolici v 19. století a stala se součástí obytného domu.

Nový židovský hřbitov založen v r. 1680, naposledy byl rozšířen v 19. století. Na severní straně se nachází ruina klenuté obřadní síně a původního hřbitovního vchodu. Dochovalo se na něm asi 1500 barokních, klasicistních i moderních náhrobků. Nejstarší pochází z roku 1688, nejmladší z roku 1940.