zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Diváky
Zámek z pol. 18. stol. dle návrhu Františka Antonína Grimma. Po 2. sv. válce účelově využíván pro školské potřeby. Od roku 2006 v soukromém vlastnictví.
Přes tři sta let památný starý dub, který své jméno nezískal podle svých tří kosterních větví, ale podle stanoviště na rozcestí tří lesních cest – do Kohoutovic, Žebětína a Bosonoh.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Telnice
Mohutná stavba ze smíšeného zdiva, rozdělená na dvě poloviny – pohostinství u Laštůvků a rodinný dům. Objekt stojí na dominantním místě obce na mírném návrší a podle místních se podobá nemilské tvrzi, snad šlo původně o rychtu spadající pod panství v nedaleké Sokolnici – zatím nijak nedoloženo.
ostatní, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Brno
Renesanční dům vznikl přestavbou několika domů z pol. 14. stol., provedené v l. 1585-99 Janem z Perštejna. R. 1708 prodán Maxmiliánem z Deblína městu. Později přestavěn na obchodní bazar, od 19. stol. využíván pro potřeby úřadů. Poškozen bombardováním r. 1944, zrekonstruován v l. 1955 a 1990-2002.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Brno
Renesanční měšťanský palác na náměstí Svobody. Postaven na konci 16. století K. Schwanzem za pomoci italských sochařů a stavitelů. V roce 1882 upravena fasáda neorenesančně. Dnes nákupní a relaxační centrum.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Brno
Novorenesanční nájemní dům s pasáží na centrálním brněnském náměstí Svobody. Vystavěn v l. 1901–02 pro nadaci V. Gerstbauera. Zkomolením pojmenován podle typických čtyř postav obrů Atlasů, kteří pomyslně nesou fasádu.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Jihomoravský kraj, Telnice
První písemná zmínka o faře v Telnici pochází z r. 1324. Budova dominuje celému náměstí. Je obdélného půdorysu a ze smíšeného zdiva. Současnou klasicistní podobu získala po přestavě r. 1855 hrabětem Mitrovským. Opravena r. 1995.
Trojkřídlý klasicistní zámek byl přestavěn ze straší, tehdy již zaniklé tvrze po roce 1824, kdy se panství stalo majetkem Jana Herringa z Frankensdorfu. V dnešní době budova slouží jako ústav sociální péče.
Zámek vybudoval po r. 1714 Kaschnitz von Weinberg a po r. 1746 Hájek z Waldstätten přistavěl boční křídlo. V r. 1857 areál získali Mitrovští, kteří se věnovali dalším úpravám, při nichž zámek získal dnešní podobu. Po r. 1948 začala stavba upadat a interiér byl přebudován na byty.
Hamr založený cca r. 1900 J. Kolářem. Vodní kolo pohánělo dynamo a stroje na výrobu kol a pilníků. R. 1938 koupil hamr koželužník Hlobil, který zde provozoval své řemeslo. Po r. 1945 byl hamr znárodněn. R. 2007 koupil polorozpadlý hamr kovář Daniel Hlobil s úmyslem mlýn a kovárnu zrekonstruovat.
ostatní - palác, dům, zachovalý, není známo, Jihomoravský kraj, Brno
Pozdněklasicistní palác z prvé pol. 19. stol. na místě domů z pol. 13. století. Pojmenován po rytíři J. P. Herringovi, zakladateli dolů v Zastávce u Brna. Autorem dnešní podoby je vídeňský architekt Ludwig Förster. Dnes sídlo pracoviště NPÚ.