Turistické cíle v okolí obce Prace

Lovecký zámeček nechal postavit koncem 18. stol. v severní části areálu hospodářského dvora Jan Karel z Ditrichštejna. V 19. stol. byl přebudován na obydlí správce dvora a kanceláře. V 50. I. 20. stol. byl zámeček zcela znehodnocen moderními úpravami a je k nerozeznání od ostatních obytných domů.

Zámek vznikl přestavbou bývalé klášterní hospodářské budovy v Brně-Zábrdovicích, kterou využíval řád premonstrátů pravděpodobně již od 13. stol. V r. 1906 jej Karel Bubna-Litic postoupil Františku Czermákovi, jehož dědici po r. 1920 celý velkostatek rozprodali pro výstavbu zbrojovky, jejíž součásti se stal i zámek.

Původně dvůr, založený kolem r.1820, do jehož jižní budovy byly umístěny kanceláře a byty úředníků žarošického statku. V roce 1824 byl statek postoupen Arnoštce Schafgotsové, jež v Žarošicích občas pobývala. Od té doby budova převzala "status" zámku.

Gotický kamenný sloup z pol.14. či počátku 15. stol. Jeho funkce není spolehlivě doložena – snad boží muka, hraniční kámen, či označení brodu přes řeku Svitavu. V letech 1863–65 puristicky rekonstruován J. Arnoldem.

Viadukt dlouhý 673 m, vybudován roku 1838. Je tvořen 80 klenutými oblouky. Na brněnské hlavní nádraží přiváděl železniční trať vedoucí z Vídně do Brna. Projekt Carla Ghegy realizovala firma bratří Kleinů. Dnes většina oblouků skryta v náspu.

Káznice z roku 1772. Postupně do ní byli přesunuti vězni z pevnosti Špilberk. V letech 1843–44 přestavěna dle projektu Josepha Seiferta. Za 2. sv. války ji využívalo gestapo, po roce 1948 zde byli vězněni političtí vězni. Věznice zrušena roku 1956. Poté depozitář archivu (do 2006), nyní ubytovna.

Novorenesanční budova Moravského zemského sněmu byla postavena v l. 1875–1876 dle návrhu architektů Antona Heffta a Roberta Raschky. Po vzniku ČSR r. 1918 zde sídlil Moravský zemský výbor. V 80. l. 20. stol. byla zrekonstruována (arch. Vladimír Palla). Od r. 1992 v budově sídlí Ústavní soud ČR.

Původní vodní tvrz přestavěna na renesanční zámek, později barokně přestavěn. V 19. stol. přestavěn empírově. Roku 1919 zestátněn, mezi válkami sloužil jako letní sídlo T. G. Masaryka. Nyní ubytovací a konferenční centrum.

Židovské ghetto bylo vybudováno přibl. v 2. pol. 16.-19. stol. Synagoga postavena r. 1591 (r. 1842 klasicistně přestavěna). Od r. 1867 (Prosincová ústava) se ghetto pomalu vylidňovalo. Za 2. sv. války synagoga poškozena, od r. 1949 slouží jako sbor Církve čsl. husitské. R. 2010 rekonstrukce ghetta.

Židovský hřbitov byl založen patrně brzy po osídlení oblasti židovskými rodinami někdy v 2. pol. 15. stol., V písemných pramenech je zmiňován až r. 1594. Nejstarší čitelný náhrobek je z r. 1621, na hřbitově je přibl. 1 300 náhrobků převážně barokního a klasicistního typu. Poslední pohřeb r. 2006.

Židovský hřbitov byl zal. r. 1744 jako třetí v okolí Slavkova (předch. dva zrušeny). Nejstarší z přibl. 300 náhrobků jsou z 18. stol., většina je z 19. stol. Některé pochází ze zrušeného hřbitova. Je památkově chráněn. R. 1994 zde byl vztyčen památník obětem holocaustu (iniciativa Erich. H. Strach).

Chátrající hřbitov se nachází nad obecním hřbitovem, nad kostelem sv. Martina. Byl založený nejpozději v 17. stolení a nejstarší náhrobek pochází snad již z roku 1619.