Turistické cíle v okolí obce Křečhoř

Barokní sloup z roku 1700 od Františka Martina Katterbaura. Balustráda doplněna v roce 1818.

Na místě původní sochy sv. Václava ve středu náměstí postaven 1682 mariánský sloup, doplněný r. 1764 čtyřmi sochami světců, kolem balustráda s reliéfy českých patronů z r. 1882 v nárožích. Sochy nahrazeny kopiemi, ostatní části vyčištěny.

Na náměstí v Nových Dvorech se nachází pískovcové sousoší z počátku 18. století. Na podstavci je vyobrazena ležící Maří Magdaléna s lebkou, po stranách mariánského sloupu jsou čtyři sochy světců.

Válcový sloup s korintskou hlavicí nese sochu Immaculaty. Na pročleněném podstavci stojí sochy svatých Václava, Vojtěcha, Prokopa a Floriána. Postaven roku 1765. Stojí v západní části Jiřího náměstí.

Mariánský morový sloup z let 1713–14 od F. Bauguta, snad podle projektu G. Santiniho na kdysi největším veřejném prostranství Kutné Hory, Šultysově ulici. Na bohatě členěném podstavci se sochami horníků a sv. Jakuba, Šebestiána, Františků Borgii a Xaverského stojí socha Immaculaty na obláčcích.

Měšťanský pivovar je zde připomínán v roce 1713. Na současném místě pivovar fungoval v letech 1863–1925, jeho posledním majitelem byl Jaromír Řehák. Maximální výstav pivovaru byl 3000 hl. Po roce 1925 byl objekt přestavěn na sladovnu, která na tomto místě fungovala ještě počátkem 21. století.

Barokní městská věžovitá zděná zvonice bez přímé vazby na existující či zaniklý kostel postavená v polovině 18. století. Od farního kostela svatého Apolináře je vzdálena asi 300 m.

Jedno z nejrozsáhlejších městských opevnění, které se v Čechách zachovalo, od roku 1995 vyhlášené národní kulturní památkou. Vznikalo během 13.–15. století, v 19. století demolovány brány, zůstala pouze jedna – severní Pražská brána.

Město Kutná Hora bylo obehnáno v 14. stol. dvěma pásy hradeb, tzv. Dolní a Horní okruh. Hradby byly bořeny v polovině 19. století.

Dům stojí na Masarykově náměstí naproti zámecké kapli sv. Martina. Patrový s valbovou střechou. Jádro barokní z první pol. 18. stol. Prostory jsou klenuté valenými klenbami s trojúhelnými výsečemi a plackovými klenbami. Reprezentativní dům s mnoha hodnotnými prvky zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Původně panský mlýn z 15. stol., doložen 1431. Současnou podobu (i název) získal po přestavbě po r. 1680. Ve zdivu jsou údajně zazděny fragmenty románského kostelíka sv. Vojtěcha, který stával na hradišti nad mlýnem.

Halštatská mohyla, nejspíše knížecí mohyla z doby bylanské kultury. Mohyla se stala v době ranného středověku součástí svatoprokopské legendy – dle pověsti vznikla tak, že zde sv. Prokop oškrábl hlínu z pluhu, když dooral Čertovu brázdu.