Turistické cíle v okolí obce Kolín

Areál evangelického kostela, hřbitova, fary a školy na západním okraji Libenic vznikl postupnou výstavbou v I. pol. 19. stol. Jeden z dokladů přežívání protestantských tradic ve středočeských vsích navzdory masivní rekatolisaci v 17. a 18. století.

Dominantní evangelický kostel v Opolanech byl vybudován v novorenesančním slohu r. 1893. Až do konce r. 1992 byl sídlem samostatného farního sboru Českobratrské církve evangelické, od r. 1993 slouží jako kazatelská stanice.

Novorenesanční kostel Českobratrské církve evangelické postavený roku 1896 podle projektu Č. Křičky nahradil původní libický toleranční kostel, který stál od roku 1793 na dnešní farské zahradě u cesty ke slavníkovskému hradišti.

Trojlodní halový pseudorománský kostel, postavený v letech 1863–1869. Autorem projektu byl architekt Schmoranz. Postaven na místě minoritského kláštera, zničeného za husitských válek.

Celek kostela, fary a evangelického hřbitova v západní části obce. Toleranční kostel z roku 1784, přestavěn 1854. Fara z roku 1871. Na hřbitově řada kvalitních pomníků od 50. let 19. století.

Reformovaný sbor z r. 1783 postavil již r. 1792 v Hořátvi evangelickou modlitebnu podle tolerančních předpisů. Stavba dochovaná v původní podobě rozšířena r. 1811 o chrámovou předsíň. U modlitebny památná lípa. Od r. 2000 kazatelská stanice sboru v Nymburce. Proslula působením kněze Jana Karafiáta.

Fara pochází z roku 1809. Situovaná naproti hlavnímu průčelí kostela. Jednopatrová budova obdélného půdorysu. Důležitým prvkem je strukturovanost omítky. Ve fasádě tři typy oken. Fara postavena převážně z lomového kamene. Do seznamu kulturních památek zapsána r. 1966.

První zmínka o faře se vyskytuje roku 1352, od r. 1742 zde bylo děkanství. Současná slohově nevýrazná obdélná jednopatrová budova fary postavena po požáru r. 1750 v letech 1752 – 1755. Nad vchodem je pískovcová barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1765.

Budova z let 1792–1798 nahradila starší dřevěnou faru, zbořenou v roce 1791. Od roku 2005 v soukromých rukou, slouží k bydlení. Budova je zapsána v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Autorem fontány je sochař Břetislav Benda. Ten se nechal inspirovat starořeckou bájí o ženě spartského krále Tyndarea, kterou svedl Zeus, proměněný v labuť. Fontána pochází z druhé poloviny 20. století. Kolem plastiky vybudován bazén s vodotryskem.

Gloriet je jednopatrová klasicistní stavbička osmibokého půdorysu. Vyhlídkový altán pravidelného osmibokého půdorysu. Postaven v roce 1820. Do horní zděné části se vstupuje z farské zahrady. V r. 1968 gloriet ve velmi špatném stavu. Probíhá postupná oprava. Od r. 1965 památkově chráněno.

Grotta pochází asi z konce 17. stol a autorem je asi Giovanni Battista Alliprandi. Plochu východní fasády pokrývá ornamentální mozaika z oblázků. Interiér obdélné stavby rozdělen na tři místnosti - střední oválná, postranní čtvercové. Vybavení všech místností je v současné době velice špatné.