Turistické cíle v okolí obce Kolín

Areál umístěn na západní straně podélné návsi. Děkanství pochází převážně z 1. pol. 18. stol. R. 1825 rozšířeno a fasáda upravena v empírovém stylu. Fasáda empírová členěná pásovou rustikou. V obytné budově zachována většina historických prvků. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Obdélná patrová budova děkanství s valbovou střechou stojí volně v zahradě u kostela sv. Patra a Pavla. Budovy pochází z doby kolem roku 1500. Přestavěna renesančně, následně barokně (cca 1660) a pak i empírově (1827). Poslední úpravy po roce 1990. Zahrada s děkanstvím je obehnána ohradní zdí.

Původně měšťanský dům přestavěn v 18. stol. pro církevní účely. Barokní stavba. Patrový objekt obdélného půdorysu. Vchod do budovy zdobí znak proboštství. Průčelí přestavěno klasicistně. Pamětní deska P. Matěje Rösslera. Budova památkově chráněna od r. 1958.

Tvrz vystavěná many staroboleslavské kapituly před rokem 1377, pravděpodobně s využitím opevnění raně středověkého hradiště. Tvrz zpustla po roce 1508. Zachoval se nepříliš zřetelný val v zahradě domu čp. 38, který stojí na místě jádra zaniklé tvrze.

Řadový jednopatrový dům uprostřed východní strany kolínského hlavního náměstí patří ke skupině objektů, postavených místním stavitelem Jedličkou po velkém požáru města roku 1734.

Původně gotický měšťanský dům U zlatého hřebene, přestavěný do dnešní podoby po požáru roku 1823. Dne 4. 2. 1808 se zde narodil Josef Kajetán Tyl, dramatik a autor textu dnešní české hymny. Tuto skutečnost připomíná od roku 1862 pamětní reliéf a jedna ze stálých exposic, která je v domě umístěna.

V centru Kolína se zachovala řada vrcholně barokních domů z doby po požáru města v roce 1734, většinou realizovaných podle návrhů J. Jedličky. Jsou jednopatrové s prolamovanými barokními štíty.

V centru Kolína se zachovala řada vrcholně barokních domů z doby po požáru města v roce 1734, většinou realizovaných podle návrhů J. Jedličky. V domě U zlatého lva byl původně pivovar a hostinec.

Divadelní budova, pojmenovaná po čáslavském rodákovi a hudebním skladateli, postavena r. 1868 podle projektu místního architekta F. Skřivánka. Přestavbami prošla v letech 1896, 1912, 1923 1940 a 2012. V současnosti zde stále působí čáslavský ochotnický spolek.

Funkcionalistická průmyslová stavba z let 1930–2 od J. Fragnera nahradila starší elektrárnu u nádraží. Přes téměř osmdesátiletý provoz dodnes v hlavních hmotách i řadě detailů zachovaný výjimečný architektonický komplex provozních i správních budov.

Eliščin pramen navrtán roku 1910. Původní pramen na lázeňské kolonádě. Tryská v měděné váze do skleněné půlkoule, umístěné na žulovém osmistěnu zastřešeném baldachýnovou stříškou. Složitá plechová baldachýnová střecha z měděného plechu. Jedná se o umělecké dílo.

Zděná modlitebna z roku 1805, která nahradila roubenou modlitebnu z roku 1784. V roce 1840 byla prodloužena loď kostela. V roce 1960 byla zbourána polokruhovitá apsida. V interiéru je pozdně rokoková kazatelna z počátku 19. století.