Turistické cíle v okolí obce Bělušice

Zděná modlitebna z roku 1805, která nahradila roubenou modlitebnu z roku 1784. V roce 1840 byla prodloužena loď kostela. V roce 1960 byla zbourána polokruhovitá apsida. V interiéru je pozdně rokoková kazatelna z počátku 19. století.

Novorenesanční kostel byl postaven v l. 1882–84 jako již třetí evangelická modlitebna v řadě. Předcházela mu dřevěná modlitebna (1783) a kamenná modlitebna (1793–97). Stavbu evangelických modliteben umožnilo vydání tolerančního patentu r. 1781. Kostel byl v průběhu času několikrát opravován.

Dominantní evangelický kostel v Opolanech byl vybudován v novorenesančním slohu r. 1893. Až do konce r. 1992 byl sídlem samostatného farního sboru Českobratrské církve evangelické, od r. 1993 slouží jako kazatelská stanice.

Areál evangelického kostela, hřbitova, fary a školy na západním okraji Libenic vznikl postupnou výstavbou v I. pol. 19. stol. Jeden z dokladů přežívání protestantských tradic ve středočeských vsích navzdory masivní rekatolisaci v 17. a 18. století.

Evangelický kostel postaven v letech 1860-1863 v pseudogotickém stylu. Vznikl okamžitě po povolení stavby evangelických kostelů protestantským patentem císaře Františka Josefa I. z roku 1861. Je druhý největším v Čechách, scházelo se v něm až 500 věřících.

Novorenesanční kostel Českobratrské církve evangelické postavený roku 1896 podle projektu Č. Křičky nahradil původní libický toleranční kostel, který stál od roku 1793 na dnešní farské zahradě u cesty ke slavníkovskému hradišti.

Budova z let 1792–1798 nahradila starší dřevěnou faru, zbořenou v roce 1791. Od roku 2005 v soukromých rukou, slouží k bydlení. Budova je zapsána v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Autorem fontány je sochař Břetislav Benda. Ten se nechal inspirovat starořeckou bájí o ženě spartského krále Tyndarea, kterou svedl Zeus, proměněný v labuť. Fontána pochází z druhé poloviny 20. století. Kolem plastiky vybudován bazén s vodotryskem.

Kateřina Schofmannová, provdaná Wiederbergerová, dala v roce 1736 v místech zaniklé tvrze vybudovat barokní zámek, který se zachoval bez větších změn dodnes. V roce 1741 získal Hlízov Václav Klusák z Kostelce, který stavbu zámku dokončil.

Jednopatrový zámek ve tvaru pravidelného osmiúhelníku vystavěný po r. 1720 sedleckým klášterem, připisován J. B. Santinimu. Po prodeji sedleckého panství Schwarzenberkům r. 1819 slouží jako lovecký zámeček, od r. 1890 jako myslivna. Po r. 1948 byty státních lesů. Obytným účelům slouží dodnes.

Gotický Hrádek byl postaven v l. 1410-15 na místě dřevěné tvrze Václavem z Donína. Za husit. válek poničen, opraven koncem 15. stol. za Preklů a honosně přestavěn Janem Smíškem z Vrchovišť. Po r. 1686 jezuitský seminář a škola. Opraven v 60. a 90. l. 20. stol. R. 1996 otevřeno České muzeum stříbra.

Terénní pozůstatky malého hradu založeného ve 13. století. Hrad zanikl snad počátkem 14. století před založením tvrze v Semtěši.