Turistické cíle v okolí obce Slaný

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Západní pól se nachází na hranici katastrů pražské Ruzyně a středočeské Dobrovízi.

Železniční most postaven r. 1873 na trati č. 121 Hostivice – Podlešín. Most je dvouobloukový, s 12 m vysokým středním pilířem, postaven z lomového kamene s pískovcovými klenáky. Most je mírně zakřiven a trať na mostě klesá, proto je výška proměnlivá, uprostřed cca 19 m. Opraven v roce 2005.

Viadukt postaven v letech 1872 - 1873 jako součást výstavby pražsko-duchcovské dráhy. Postaven z kamenného zdiva, pilíře obloženy kvádry z karbonového pískovce. Délka mostu 95 m a výška 17,7 m. Dochován v původním stavu bez úprav. V r. 2004 prohlášen za nemovitou kulturní památku ČR.

Hrad založen pány erbu orlice před pol. 13. stol. Poté patřil až do poč. 16. stol. pánům z Házmburka. Koncem 16. stol. renesančně přestavěn. Od r. 1639 opuštěn. Většina zřícenin rozebrána na stavební materiál.

Kamenný kruh zvaný kromlech byl na východním okraji Zichovce vybudován r. 2010 jako novodobá replika prehistorických kruhů keltského původu. Tvoří jej celkem 13 kamenů ze tří různých lomů a hornin o celkové hmotnosti téměř 48 tun.

Hřbitov z roku 1881, obřadní síň z počátku 30. let 20. století. Byl používán až do roku 1951. Dochovalo se 6 řad náhrobků. Hřbitov je nepřístupný.

Hřbitov ze 17. století, doložen v roce 1703. Roku 1892 rozšířen. Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z 2. poloviny 18. století. Pohřby se zde konaly do II. světové války.

Cenný hřbitov pravděpodobně vznikl v prvé polovině 17. století, nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1720. Zachovalo se na něm asi 300 náhrobků barokního a klasicistního typu. Hrobnický domek slouží jako rekreační chalupa.

Židovský hřbitov nedaleko Vrbna nad Lesy byl založen snad v 18. století a dnes je velice sešlý. Je obklopen rozpadající se opukovou zdí a náhrobky jsou většinou poraženy. Byly na něm pohřbíváni Židé z Panenského Týnce a Hříškova

Kámen z drobnozrnného bělošedého slepence s valounky křemene, vysoký 1,8 m, umístěný druhotně u hřbitovní zdi v Družci je považován za menhir. Kámen jeví známky opracování, je opředen řadou pověstí, jeho původ a účel však nebyl bezpečně prokázán.

Patří k nejmenším zoologickým zahradám v Česku. Ke spatření jsou zde mimo jiné tři druhy lemurů, čtyři druhy želv, kočkodan severní, surikaty či rys karakal, který se zde úspěšně rozmnožuje, a mnozí další dravci a kopytníci.

Zámek byl postaven začátkem 19. stol. na základech staršího, strženého sídla. Soužil k ubytovacím a správním účelů. Zámek byl ve velice zanedbaném stavu a je na seznamu nejohroženějších památek. Dnes se nový majitel snaží o jeho záchranu.