pevnost, bunkr, chátrající, volně přístupno, Olomoucký kraj, Lipová
Bunkr vybudovali během 2. světové války partyzáni z oddílu Jermak, kteří se v lesích v okolí Lipové ukrývali. Později však byl tento úkryt prozrazen, partyzáni zatčeni a odvezeni neznámo kam.
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Zaniklá tvrz. Z Petrovic se psal r. 1374 Mikuláš a poté Vilém a Pavel. Výslovně se tvrz uvádí r. 1398, kdy jí koupil Smil z Osové. R. 1406 vypálena Vokem IV. z Holštejna. Opravena a r. 1418 prodána Hynkem z Osové Alešovi z Kunštátu a Lysovic. Tvrz patrně poškozena za husitských válek a poté zanikla.
příroda - jeskyně, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Veřejnosti nepřístupný jeskynní systém nedaleko Staré Rasovny objevený jeskyňáři v roce 1964, délka cca 1700 metrů, částečně zaledněný. Průzkum stále probíhá.
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj, Veselice
Rozhledna (48,8 m, 590 m.n.m.) byla postavena v prvé řadě jako telekomunikační stožár. Na jejím místě stávala již ve 20. letech 19. stol. rozhledna s triangulačním bodem (stržena r. 1947). Současná věž s vyhlídkovým ochozem byla postavena r. 2001 firmou Eurotel, provozovatelem je obec Vavřinec.
Pomník zavražděnému stínavskému lesníkovi Johannu Hradečnému se nachází mimo značené cesty ve svahu vrchu Homole v nejsevernějším výběžku vojenského újezdu Březina při silnici II/150.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Adamov
Studánka z roku 1935 je i pomníkem věnovaným ptactvu. Na portálu je nápis z knihy od A. Muntheho: "Vím jistě, že všemohoucí Bůh ptáky miluje, jinak by jim nebyl dal křídla, jako dal svým vlastním andělům".
Opuštěný čtyřkřídlý renesanční zámek s okrouhlými věžemi v nárožích. Postaven poč. 17. st. snad na místě starší tvrze Hynkem Šarovcem. Poté patřil Miniattiům, olomouckým klariskám, Saint Genoisům a Liechtensteinům. Od r. 1936 patří městu Prostějov.
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Ptení
První tvrz ve Ptení stála již r. 1378 za Archleba ze Stařechovic. R. 1464 jako odúmrť po Janovi z Víckova připadla králi Jiřímu z Poděbrad. Ten ji prodal Hynkovi ze Zvole. Zničena asi za česko-uherských válek.
První záznamy o mlýně pocházejí až z r. 1826. V r. 1939 se zmiňuje Cyril Pukl, od něj také název Puklův mlýn. V 80. letech 20. století byl již nefunkční mlýn odkoupen pro rekreační účely. Někdy v letech 2012-2015 vyhořel a dodnes zůstaly pouze obvodové zdi.