Turistické cíle v okolí obce Habrůvka

Pozůstatky jedinečného jeskynního středověkého opevnění, s porušenými pozůstatky zdiva jediného jeskynního hradu na našem území. Leží v nepřístupném území národní přírodní rezervace.

Vrch Santon (296 m.n.m.) měl svůj význam r. 1805 při bitvě u Slavkova, kdy byl opěrným bodem francouzských dělostřelců – tři pásy okopů jsou zachovány dodnes. Tehdy vznikly i jeho názvy – vojákům připomínal egyptský kopec Santon. R. 1979 byl vyhlášen přírodní památkou (vzácné druhy dřevin a zvířat).

Budova někdejší scholasterie byla postavena na přel. 13. a 14. stol. R. 1613 byla radikálně přestavěna. Při další přestavbě počátkem 18. stol. získala svůj dnešní vzhled. R. 1934 se zde usídlilo místní vlastivědné muzeum. V l. 1985-95 byla budova celkově opravena, poté bylo muzeum znovu otevřeno.

Barokní palác vystavěný kardinálem Wolfgangem H. ze Schrattenbachu v r. 1725 na místě starších budov s got. jádrem. Od 19. stol. využíván obchodně (kavárna, pošta, obchody). Od r. 1951 sídlo Knihovny Jiřího Mahena.

Bývalou vilu, závodní hotel, Skalní sklep, lidově Skalák (německy Felsenkeller) nechali zbudovat Liechtensteinové na konci 19. stol. v německém stylu. Až do 2. světové války sloužil jako hotel a restaurace. Později v ní bylo ředitelství závodu.

Barokní zámek byl postaven počátkem 18. stol. pravděpodobně Jiřím Antonínem Veleckým. R. 1751 se zámek stal majetkem kláštera ve Vranově. V r. 1814 byl zámek přestavěn na továrnu. A r. 1899 se zámek stal majetkem obce, byla v něm škola a gymnázium.

Zcela zaniklý zámek, který byl centrem biskupského léna, se poprvé připomíná v letech 1704-1705, kdy léno drželi bratři František a Antonín Pachtové z Rájova. Významnými majiteli byli v roce 1872 bratři Mitrovští z Nemyšle.Po roce 1948 jej přebírá stát a v roce 1989 byl v havarijním stavu zbořen.

Zámek postavil po pol. 17. stol. Jiří z Rogendorfu nebo jeho syn Karel Ludvík. Po smrti Karla Ludvíka z Rogendorfu v roce 1739 patřil jeho ženě Karolíně. Po její smrti se zámek stává farou a jako fara slouží zámek dodnes.

Zámeček vybudovaný po roce 1763 přestavbou panského špitálu Antonínem Salm-Reifferscheidtem. Kolem roku 1900 sídlo polesí. Majetkem Salmů až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován. Dnes sídlo Úřadu městyse Sloup.

Sloup Nejsvětější Trojice na Zelném trhu v Brně z roku 1729.

Největší přístupné jeskyně v ČR, tvořené dómy, chodbami a obrovskými propastmi. Jeskyně ve vápenci vytvořil Sloupský potok. Jsou bohaté na krápníkové útvary, byly zde nalezeny četné kosterní pozůstatky pravěkých zvířat i lidí. V době nacistické okupace byla v jeskyních podzemní továrna.

Barokní socha sv. Floriána byla vztyčena r. 1679 nebo 1680 před budovou dnes již zbořené obecní radnice. Sochy sv. Floriána, patrona hasičů, se stavěly na pomoc a ochranu svatého proti požárům v době, kdy byly velkým postrachem. Tuto sochu zaplatily peníze vybrané v dobrovolných sbírkách.