Turistické cíle v okolí obce Adamov

Železná rozhledna o výši cca 10 metrů s točitým schodištěm vznikla v průběhu roku 2015 v blízkosti opraveného vodojemu Skalky. Je volně přístupná a umožňuje vzhledem k okolní vyšší zalesněné krajině jen částečný výhled, a to na kamenolom Mokrá a na oblast Dyjsko-svrateckého úvalu s Pálavou.

Funkcionalistická železobetonová rozhledna v areálu brněnského výstaviště pochází z r. 1928. Od doby rekonstrukce výtahu v r. 1958 je z důvodu narušení statiky dlouhodobě uzavřena a je zpřístupňována jen jednou ročně v rámci akce OpenHouseBrno.

Větrný mlýn holandského typu z roku 1874. Pracoval až do roku 1922. Od roku 1904 měl místo lopat plynový motor.

Větrný mlýn postavený kolem roku 1865. Definitvně ukončil svoji činnost v roce 1945 současně se zánikem mlynářského práva. Od té doby zde byla instalována a je udržována stálá muzejní expozice.

Obec Rudice, po jejíž tvrzi nezůstaly žádné pozůstatky, se připomíná v roce 1350, kdy ji získává Herald z Kunštátu a Lysic. Vladyka Jakub z Rudice ji koupil v roce 1414 a na tamním dvorci žil 40 let. Byl také držitelem erbu, který je dnes znakem obce. Věžovitá tvrz byla zbořena v roce 1869.

Rudické propadání – přírodní památka, součást CHKO Moravský kras. Jedovnický potok se zde propadá do 90 m hlubokého a přes 12 km dlouhého jeskynního systému, 2. nejdelšího v ČR. Součástí systému je největší vodopád v ČR (35 m), nejhlubší suchá propast (153 m) či Obří dóm. Končí známou Býčí skálou.

Větrný mlýn postavil r. 1873 Cyril Wágner původně jako klasický větrný mlýn holandského typu. Když mlýn poničila vichřice, byl při opravě v l. 1882–84 modernizován instalací Halladayovy turbíny. Po 2. svět. válce byl mlýn využíván JZD a chátral. V l. 1993–95 byl opraven a dnes slouží jako muzeum.

Pozůstatky jedinečného jeskynního středověkého opevnění, s porušenými pozůstatky zdiva jediného jeskynního hradu na našem území. Leží v nepřístupném území národní přírodní rezervace.

Zámeček vybudovaný po roce 1763 přestavbou panského špitálu Antonínem Salm-Reifferscheidtem. Kolem roku 1900 sídlo polesí. Majetkem Salmů až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován. Dnes sídlo Úřadu městyse Sloup.

Vrch Santon (296 m.n.m.) měl svůj význam r. 1805 při bitvě u Slavkova, kdy byl opěrným bodem francouzských dělostřelců – tři pásy okopů jsou zachovány dodnes. Tehdy vznikly i jeho názvy – vojákům připomínal egyptský kopec Santon. R. 1979 byl vyhlášen přírodní památkou (vzácné druhy dřevin a zvířat).

Budova někdejší scholasterie byla postavena na přel. 13. a 14. stol. R. 1613 byla radikálně přestavěna. Při další přestavbě počátkem 18. stol. získala svůj dnešní vzhled. R. 1934 se zde usídlilo místní vlastivědné muzeum. V l. 1985-95 byla budova celkově opravena, poté bylo muzeum znovu otevřeno.

Barokní palác vystavěný kardinálem Wolfgangem H. ze Schrattenbachu v r. 1725 na místě starších budov s got. jádrem. Od 19. stol. využíván obchodně (kavárna, pošta, obchody). Od r. 1951 sídlo Knihovny Jiřího Mahena.