Turistické cíle v okolí obce Hrušová

Katovna, původní obydlí litomyšlských popravčích. Poslední kat František Jan (Pírek) Hořínek zde bydlel do r. 1808 (1810). Jeho dědicové užívali nadále stavení jako statek s příslušným hospodářstvím, později katovnu prodali panu Dočkalovi z Litomyšle, dnes je v majetku paní Dostálové.

Gotický trojlodní kostel s terasou z 19. století je pozůstatkem klášteru augustiniánů založeného roku 1356. Stavba kostela začala krátce poté a trvala asi 20 let. Během své existence kostel mnohokrát vyhořel.

Malý kostel s piaristickou kolejí byl postaven v 16. st. V r. 1714 začala stavba velkého barokního kostela. Při několika požárech poničeno vnitřní vybavení a malby. V l. 1991-94 proběhla částečná rekonstrukce,v l. 1997-2000 opravena budova koleje, v letech 2010-2014 zrestaurován interiér kostela.

Jan Hildebrant Licek z Rýzmburka začátkem 17.stol. vybudoval renesanční zámek. V průběhu 18. a 19. století byl zámek upravéván. V r. 1924 jej získal J. Zámečník a zámek opravil. Po r. 1990 je v soukromém vlastnictví a je nově opraven.

Ekumenický kostel v obci Budislav, stavba zahájena v roce 1995 v bývalém pískovcovém lomu, vysvěcen v roce 2003. O rok později byl vysvěcen zvon. Půdorys kostela připomíná lidské srdce, stěny zdobí křížová chodba, oltář je z pískovce.

Evangelický reformovaný sbor vznikl r. 1783. Evangelický kostel postaven r. 1795. Evangelická škola postavena r. 1849. Budova současné fary postavena r. 1860. Cenný malovaný strop pod nynějším omítnutým. V přízemí je dnes sborový sál pro bohoslužby. Kostel zapsán do seznamu památek r. 2002.

Prostá barokní jednolodní budova byla vystavěna v letech 1787–1788 na místě starší stavby připomínané v roce 1493. V západním průčelí hranolová věž kryta cibulí s lucernou. Jako stavitel je uváděn F. Jedlička z Heřmanova Městce.

Původní mariánský kostel postavený pravděpodobně v druhé pol.13. stol. První zmínka je z r. 1349. V r. 1618 byl Dobříkovským z Malejova rozšířen. V r. 1719 vyhořel i se zvonicí a byl přestavěn do dnešní podoby. V kostelu jsou fragmenty gotických kreseb z první pol. 14. stol.

Mariánské poutní místo na náhorní planině nad údolím Orlice u Chocně. Areál sestává z kostela, zvonice a hřbitova, ohraženého kamennou zdí s třemi kaplemi. S Chocní ho spojuje lipová alej.

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v l. 1770-1776, na místě starého zbořeného kostela. Autorem plánů k novému kostelu byl stavitel Jakub Pánek. V roce 1870 byla přistavěna kaple a roku 1906 sakristie. Hlavní oltář zdobí obraz od malíře Jana Dallingera z roku 1776.

V letech 1600–1602 nechal rytíř Heřman Varlich z Bubna postavit kostel s dřevěnou zvonicí. Po smrti zde byl také pohřben a dodnes je zde jeho náhrobek. V 2. pol. 19. století, zřejmě v letech 1864-1866, byl kostel novogoticky přestavěn do současné podoby. Donátory stavby byli Bubnové.

Jednolodní raně gotický kostel s odsazeným polygonálním závěrem a hranolovou věží v průčelí z přel. 13. a 14. stol., přest. po požáru koncem 16. stol. V 17. stol upraven barokně (přistavěny sakristie, Mravínská kaple a předsíň), další opravy v 18. stol. (přistavěna zvonice) a 19. stol.