Turistické cíle v okolí obce Hrušová

Sloup s barokní sochou P. Marie z let 1737–1739. Autorsky neurčené kamenosochařské dílo. Na šesti schodech na soklu křížového půdorysu se zdvihá podstavec, na něm sloup s korintskou hlavicí. Nese sochu Immaculaty na půlměsíci a hadu. Kolem hlavy koruna z dvanácti hvězd. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Socha Panny Marie stojí u č. p. 75. Stojí v obklopení vysokými keři. Socha pochází z poč. 20. stol. Přesné datum není známo. Stejně jako jméno autora sochy.

První zmínka o Heřmanicích z r. 1226. Na počest pouti do Mariazellu zavěšen na strom obrázek Panny Marie. Socha z r. 1911. Představuje Pannu Marii s Jezulátkem v náručí a s korunou na hlavě. Stojí na zeměkouli obtočené hadem. Na přední i zadní straně podstavce nápis.

Zmínka o obci roku 1318. Socha Immaculaty má podobu prostovlasé mladé ženy stojící na půlměsíci. Dlaně sepjaté k modlitbě. Vznáší se v oblaku. Mariánská socha umístěna na průčelní straně, nad kamennou tumbovitou oltářní menzou.

Socha krále Přemysla Otakara II., první v Čechách i v Evropě, byla slavnostně odhalena 8. září 2012 při oslavách 750. let od založení města. Železnou sochu, částečně pozlacenou, vyrobil umělecký kovář Karel Bureš. Projekt realizovalo občanské sdružení Pomník zakladateli města.

Rokoková pískovcová socha světce od neznámého umělce. Podstavec trojdílný, zdobený reliéfním rokokovým ornamentem. Socha v mírně podživotní velikosti, světec objímá dítě. Spolu se sousedním sousoším sv. Petra a Jana stojí u zámecké brány na začátku příjezdové rampy. Památkově chráněna od r. 1958.

Socha pochází z r. 1873. Světec vyveden v podživotní velkosti. Materiálem je hrubozrnný pískovec. Socha v obvyklém ikonografickém pojetí znázorňuje stojícího římského vojáka. Kopím probodává hlavu draka. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1852. Světec stojí v kontrapostu, pravá noha pokrčena, v šatě římského vojáka, s praporcem v levé ruce. U pravé nohy hořící dům, v pravé ruce putýnka s vodou. Na soklu nápisy. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Vrcholně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1727 v neobvyklém provedení s paladiem, za nímž se vznáší anděl v podobě eféba. Na podstavci kovový prosklený relikviář v podobě osmicípé hvězdy a nápisy: jeden nečitelný, druhý: HIC TOTUS PROSTAT IN ZVOFAMU ADVX STAT. Památkově chráněna od r. 1958.

Empírová pískovcová svatojánská socha v životní velikosti pořízená soukromými donátory r. 1852. Postava oděna v tradičním kanovnickém rouchu s kvadrátkem na hlavě. V náručí drží kříž s Kristem. Kolem hlavy svatozář s pěti hvězdami. Doklad regionální sochařsko-kamenické produkce z pol. 19. stol. na Vysokomýtsku. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Pískovcová socha světce pochází z roku 1663. Kvalitní kamenosochařská práce od neznámého autora vznikla takřka 60 let před beatifikací světce. Svatý je ztvárněn v mírně podživotní velikosti, v oděvu kanovníka s charakteristickou kožešinovou pláštěnkou. Výška sochy 170 cm. Materiálem je pískovec. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Ukázka barokní práce z r. 1736. Původně stála u silnice do Luže, nyní v parku u kostela Nejsvětější Trojice. Vyšší hranolový sokl s profilovanou římsou, pod ní hlavy andílků. Socha světce v kontrapostu s křížem v rukou přes prsa. V r. 2015 prošla restaurováním. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.