Turistické cíle v okolí obce Svatý Jiří

Tvrz postavená pravděpodobně počátkem 16. stol. některým z příslušníku rodu z Bubna. Jako panské sídlo sloužila do roku 1622, poté byla upravena na dům úředníka.

Od roku 1895 zde volné chvíle trávil student Maxmilián Švabinský. Chaloupka je přízemní stavení obdélného půdorysu vybavené původním secesním nábytkem a původními kachlovými kamny. V západním štítě malba Maxe Švabinského představující sv. Václava. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1976.

Zchátralý pseudoslohový zámek. Před r. 1590 postavili Lukavští renesanční tvrz. Václav Kordule ze Sloupna r. 1747 ji přestavěl v rokokový zámek. R. 1895–97 přestavěn v pseudorenesančně a secesně, doplněn nárožními věžičkami a zahradním schodištěm.

Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.

Sporé zbytky tvrze. V pramenech není uvedena, pouze v přídomku rodu z Orla a Dřele (1439-1480). Krátce poté opuštěna či vyhořela. Zříceniny zničeny hledači pokladů v 19. stol. Dochována zeď obytné stavby a terénní nerovnosti po ostatních stavbách.

Dřevěná zvonice se nachází nad vstupní bránou na hřbitov, pochází z 16.-17. století. Postavena na čtvercovém půdorysu, přízemí zděné. Krytinou kaple šindel. Zvonice sloužila jako vstup na hřbitov a ke kapli, koncem 19. stol. jako márnice. Zvonice zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Renesanční dům s unikátní kamennou výzdobou fasády ze 40. let 16. století získal své jméno podle postav rytířů vedle oken. Dějiště povídky A. Jiráska "U Rytířů" a Filozofské historie. Dnes sídlo Městské galerie.

Barokní pískovcová socha Krista v ikonografickém provedení Ecce Homo pochází z r. 1758. Z původního místa u silnice za obcí byla r. 2000 přemístěna před zámek v Žampachu. Od r. 1958 je památkově chráněna.

Evangelický kostel ve Džbánově je ukázkou kvalitní regionální architektury z poslední čtvrtiny 19. století, která dokumentuje obnovu evangelických kostelů v období kolem 100. výročí od vydání tolerančního patentu. Stavba z let 1880-1881 je od r. 2004 památkově chráněna a stále slouží svému účelu.

V květnu 1931 zřízen v České Třebové tzv. filiální sbor církve evangelické. Sílila myšlenka mít zde vlastní bohoslužebný prostor. R. 1937 založen stavební fond. R. 1939 synodní rada stavbu povolila a již 1. listopadu 1939 byl nový kostel odevzdán svému účelu. Po r. 1948 chátral a po r. 1990 obnoven.

Fara postavena v pozdně barokním stylu. Dvoupatrová, obdélníková. Střecha tašková zvalbená. Fasády členěny pásovou rustikou a lizénami. Vjezd do areálu fary s obloukovým záklenkem. Nad vjezdem dvě plastiky andělů. Fara je součástí památkově chráněného areálu kostela Očišťování Panny Marie. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Současná fara vznikla v r. 1792 a nahradila starší objekt ze 17. století. Později v 19.-20. století došlo k neobarokním úpravám. Areál je dokladem farního hospodaření v prostředí venkovského městečka v 18. století a spolu s kostelem a souborem soch tvoří pozoruhodný a malebný urbanistický celek.