Turistické cíle v okolí obce Sudličkova Lhota

První zmínka o Heřmanicích z r. 1226. Na počest pouti do Mariazellu zavěšen na strom obrázek Panny Marie. Socha z r. 1911. Představuje Pannu Marii s Jezulátkem v náručí a s korunou na hlavě. Stojí na zeměkouli obtočené hadem. Na přední i zadní straně podstavce nápis.

Sloup s barokní sochou P. Marie z let 1737–1739. Autorsky neurčené kamenosochařské dílo. Na šesti schodech na soklu křížového půdorysu se zdvihá podstavec, na něm sloup s korintskou hlavicí. Nese sochu Immaculaty na půlměsíci a hadu. Kolem hlavy koruna z dvanácti hvězd. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Socha Panny Marie stojí u č. p. 75. Stojí v obklopení vysokými keři. Socha pochází z poč. 20. stol. Přesné datum není známo. Stejně jako jméno autora sochy.

Socha krále Přemysla Otakara II., první v Čechách i v Evropě, byla slavnostně odhalena 8. září 2012 při oslavách 750. let od založení města. Železnou sochu, částečně pozlacenou, vyrobil umělecký kovář Karel Bureš. Projekt realizovalo občanské sdružení Pomník zakladateli města.

Pozdně barokní, autorsky neurčená pískovcová socha sv. Anny, datovaná na soklu 1759. Umístěna při lesní cestě na hrad Litice poblíž krásné zvoničky. Kvalitní doklad sochařsko-kamenické práce z 2. pol. 18. stol. v regionu Podorlicka. Nedávno restaurována. Památkově chráněna od 12.7.1995.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1852. Světec stojí v kontrapostu, pravá noha pokrčena, v šatě římského vojáka, s praporcem v levé ruce. U pravé nohy hořící dům, v pravé ruce putýnka s vodou. Na soklu nápisy. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha pochází z r. 1873. Světec vyveden v podživotní velkosti. Materiálem je hrubozrnný pískovec. Socha v obvyklém ikonografickém pojetí znázorňuje stojícího římského vojáka. Kopím probodává hlavu draka. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Autorsky neurčená světecká socha z r. 1826. Dokumentuje kvalitu dobové regionální kamenosochařské produkce v regionu. Postava je v tradičním schématu, s biretem a křížem v rukou. Nad hlavou má svatozář s pěti hvězdami. Rekonstrukcí prošla r. 2018. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1996.

Pískovcová socha světce pochází z roku 1663. Kvalitní kamenosochařská práce od neznámého autora vznikla takřka 60 let před beatifikací světce. Svatý je ztvárněn v mírně podživotní velikosti, v oděvu kanovníka s charakteristickou kožešinovou pláštěnkou. Výška sochy 170 cm. Materiálem je pískovec. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Ukázka barokní práce z r. 1736. Původně stála u silnice do Luže, nyní v parku u kostela Nejsvětější Trojice. Vyšší hranolový sokl s profilovanou římsou, pod ní hlavy andílků. Socha světce v kontrapostu s křížem v rukou přes prsa. V r. 2015 prošla restaurováním. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1749. Hodnotné dílo pozdně barokní tvorby dílny působící ve 2. pol. 18. stol. v oblasti Ústeckoorlicka. Na římse oblaka a na nich tři andílci. Světec v tradičním obleku, v esovitě prohnutém postoji. R. 2005 socha restaurována. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

První historická zmínka o Řepníkách z r. 1167 Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1795. Plastika v červenci 1920 stržena neznámým vandalem. Rekonstruována r. 1936. Na původní místo postavena socha nová. Opraveno oplocení kolem sochy.