Turistické cíle v okolí obce Praha 4-Lhotka

Klasicistní dvojdům postavil v letech 1848–1849 Jan Ripota. Fasádu upravil r. 1881 František Novák. Objekt je patrový, se společným desetiosým průčelím. V patře je nika se sochou sv. Josefa a pod ní znak Vyšehradské kapituly. Část objektu dnes slouží klášteru Milosrdných sester svatého Kříže.

Zanedbaný hřbitov smíchovské židovské obce, založený v roce 1788. Dochováno na něm je cca 600 náhrobků, nejstarší z doby založení, nejmladší z r. 1937. Hřbitov byl na počátku 20. stol. nahrazen novým hřbitovem na protějších Malvazinkách.

Pohřebiště pražské židovské obce, používané od 14. století do roku 1787. Několikrát bylo rozšířeno zakoupením okolních pozemků, část zabrala nová ulice (dnes 17. listopadu) roku 1903. V letech 1906–08 nová obřadní síň. Dochováno cca 12 000 náhrobků z 15.–18. století, pohřby ve vrstvách nad sebou.

Starý židovský hřbitov z 16. století. Pohřbívat se zde přestalo v r. 1892. Část zanikla při stavbě nádraží Dolní Libeň v r. 1875, část při úpravě předmostí Libeňského mostu. Hroby i s náhrobky byly zasypány, zachovány jen zbytky hřbitovní zdi.

Tvrz se poprvé uvádí r. 1466. R. 1665 již zámek, majetkem hradeckého biskupství , r. 1674 jej koupil svatojiřský klášter. Od r. 1790 řada majitelů. Zámek je jednoduchá čtyřkřídlá patrová budova.

Barokně klasicistní budova na místě provizorního dřevěného divadla. Postavena v letech 1781–1783 dle plánů dvorního architekta Antonína Haffeneckera, v letech 1858–9 přestavěna a rozšířena 1882–83.

Šternberský palác vznikl radikální přestavbou dvou gotických domů renesančně a později barokně upravených podle projektu Giovanni Batisty Alliprandiho.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze, která byla zničena při třicetileté válce. V r. 1750 byl přestaven a vznikla trojkřídlá dispozice svírající čestný dvůr. R. 1822 se majitelem zámku stal kníže Rohan. Dnes je zámek využíván ke komerčním účelům.

Tvrz na tomto místě je zmiňována již v 15. stol., v 16. stol. byla provedená velká přestavba. R. 1822 byla přebudována na pozdně barokní hospodářský dvůr v dnešní podobě. Dvůr proslul chovem koní. Od r. 1958 je objekt chráněn jako kulturní památka ČR.

Novobarokní budova z let 1891–1896 od V. Roštlapila. Sochařská výzdoba od J. Maudra. Původně studentská kolej nemajetných synů české šlechty, vzniklá z nadání Jana Petra hraběte Straky pána na Nedabylicích a Libčanech. Sídlo vlády České republiky.

Patník označující Střed Prahy stojí na místě, kde se protínají pomyslné spojnice severního a jižního pólu a spojnice západního a východního pólu Prahy (viz samostatná hesla). Nachází se v okrajové části Žižkova na dětském hřišti v ulici Na Balkáně.

Gotická tvrz ve Středoklukách doložena od r. 1399, r. 1420 jako katolický majetek vypálena husity. V r. 1623 zkonfiskována pro stavovský odboj majitele, r. 1631 zpustošena Sasy. Od r. 1645 v majetku jezuitů chátrala, po konci 18. stol. její rozvaliny v hosp. dvoře zanikly beze stopy.