Turistické cíle v okolí obce Koldín

Nevýrazný empírový lovecký zámeček, který nechává v roce 1820 postavit majitel žambereckého panství Jan Parish. V druhé polovině 19. století byl přestaven na myslivnu. Objekt patřil Parishům až do roku 1948. Nejvýraznějším architektonickým prvkem je sloupový portikus zakončený tympanonem.

Brána byla postavena jako součást opevnění města, budovaného od 60. l. 13. stol. Ve 14. – 16. stol. brána rozšířena (mj. přidán barbakán). Dochována střední brána, flankovaná dvěma hranolovými věžemi různé výše. V 19. stol. bylo uvažováno o demolici, nakonec v l. 1864–67 brána novogoticky obnovena.

Empírová patrová budova z doby kolem pol. 19. stol. Jednopatrové stavení, patro roubené, omítané. Průčelí patrové, vzadu, vlivem svahu, přízemní. V přízemí dochované zbytky původního vybavení. Střecha valbová, původně šindelová. Mandl s bělidlem zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Plátenickou manufakturu nechal někdy kolem poloviny 18. století vybudovat Jan Ludvík Harbuval Chamaré. Později se zde začaly vyrábět i jemné druhy plátna a tzv. tažné plátno, zvláště ubrusy a závoje. Za Jana Antonína Harbuvala Chamaré v 60. letech 18. století manufaktura upadla.

Městské opevnění ve Vysokém Mýtě převážně ze 14. století se zachovalo v poměrně dlouhých úsecích na dvou stranách města. Zachovány zůstaly i dvě hradební věže. Kolem hradeb se nacházejí parky. V jedné z hradebních zdí jsou vsazeny pamětní desky.

Dnes již zaniklý barokní zámek dala stavět r. 1724 Marie Terezie Rottalová, architektem byl Felice Donato Allio. Téměř dokončenou stavbu dal přerušit r. 1730 syn Marie Terezie, František Norbert Trauttmannsdorf, který nebyl spokojen s úrovní stavby. Zámek postupně chátral a do r. 1874 zcela zanikl.

Původně důstojnické kasino. Po r. 1948 zestátněno, v budově sídlila Lidová škola umění. R. 1968 zabráno okupační sovětskou armádou a přeměněno na Muzeum bojové slávy. Od r. 1990 slouží jako Základní umělecká škola. Jednopatrová šestiosá budova. Muzeum zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1987.

Krajkářské muzeum bylo založeno již roku 1929 a nabízí jedinečnou expozici spojenou s vývojem české krajky od 18. stol. do dnešních dnů. Bylo logickým vyvrcholením otevření První české krajkářské školy ve Vamberku roku 1899.

Chátrající budovy bývalého nového měšťanského pivovaru. Areál vystavěn v letech 1898-1900, první várka piva uvařena r. 1901. Pivovar uzavřen v r. 1951. Poté sloužil jako sklady a rychle zchátral. Postupně jednotlivé budovy demolovány. Zachována zchátralá dominantní budova sladovny a hvozdu.

Budova Obchodního mlýna s mlýnským náhonem a dvorem. Umělý náhon snad pochází z konce 14. století. Po vybudování teplovodu, zatrubením toku a zúžením průtokového kanálu zůstalo dnes jen torzo původního náhonu.

Hrad vznikl na přelomu 13. a 14. století v majetku Vítka ze Švábenic. Posledně je zmiňován v 16. století jako součást brandýského panství, kdy ztratil svoji funkci a dále je již opuštěný a pravděpodobně v zříceninách. Pozůstatky hradu jsou částečně zničeny stavbou vodárny.

Hradiště z pol. 11. stol. Archeologická lokalita, pravěké pozůstatky překrylo slovanské osídlení. Akropole skrývá komplex objektů z pravěkých období, převrstvených slovanským osídlením. Vyvraždění Vršovců r. 1108 byl násilný akt, při němž přívrženci Přemyslovců povraždili členy rodu Vršovců.