Turistické cíle v okolí obce Hemže

Katovna, původní obydlí litomyšlských popravčích. Poslední kat František Jan (Pírek) Hořínek zde bydlel do r. 1808 (1810). Jeho dědicové užívali nadále stavení jako statek s příslušným hospodářstvím, později katovnu prodali panu Dočkalovi z Litomyšle, dnes je v majetku paní Dostálové.

Jan Hildebrant Licek z Rýzmburka začátkem 17.stol. vybudoval renesanční zámek. V průběhu 18. a 19. století byl zámek upravéván. V r. 1924 jej získal J. Zámečník a zámek opravil. Po r. 1990 je v soukromém vlastnictví a je nově opraven.

Kaple sv. Filomény v Bošíně pochází z r. 1854. Má status filiálního kostela v římskokatolické farnosti Choceň a konají se v ní jednou měsíčně bohoslužby. Není památkově chráněná.

Evangelický reformovaný sbor vznikl r. 1783. Evangelický kostel postaven r. 1795. Evangelická škola postavena r. 1849. Budova současné fary postavena r. 1860. Cenný malovaný strop pod nynějším omítnutým. V přízemí je dnes sborový sál pro bohoslužby. Kostel zapsán do seznamu památek r. 2002.

Počátky kostela spadají do 2. poloviny 16. století, vysvěcen r. 1581. Na jeho místě na počátku 17. století vybudován raně barokní kostelík. Stávající podoba je výsledkem stavebních úprav provedených r. 1914 (arch. Václav Roštlapil). Památkově chráněn.

Prostá barokní jednolodní budova byla vystavěna v letech 1787–1788 na místě starší stavby připomínané v roce 1493. V západním průčelí hranolová věž kryta cibulí s lucernou. Jako stavitel je uváděn F. Jedlička z Heřmanova Městce.

Kostel Nanebevstoupení Páně ve Srubech je pseudohistorická stavba z let 1877-1878 na místě původní gotické svatyně. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Choceň s pravidelnými měsíčními bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Mariánské poutní místo na náhorní planině nad údolím Orlice u Chocně. Areál sestává z kostela, zvonice a hřbitova, ohraženého kamennou zdí s třemi kaplemi. S Chocní ho spojuje lipová alej.

Původní mariánský kostel postavený pravděpodobně v druhé pol.13. stol. První zmínka je z r. 1349. V r. 1618 byl Dobříkovským z Malejova rozšířen. V r. 1719 vyhořel i se zvonicí a byl přestavěn do dnešní podoby. V kostelu jsou fragmenty gotických kreseb z první pol. 14. stol.

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v l. 1770-1776, na místě starého zbořeného kostela. Autorem plánů k novému kostelu byl stavitel Jakub Pánek. V roce 1870 byla přistavěna kaple a roku 1906 sakristie. Hlavní oltář zdobí obraz od malíře Jana Dallingera z roku 1776.

V letech 1600–1602 nechal rytíř Heřman Varlich z Bubna postavit kostel s dřevěnou zvonicí. Po smrti zde byl také pohřben a dodnes je zde jeho náhrobek. V 2. pol. 19. století, zřejmě v letech 1864-1866, byl kostel novogoticky přestavěn do současné podoby. Donátory stavby byli Bubnové.

Kostel byl postaven r. 1543 mistrem Blažejem z Litomyšle, pův. jako hřbitovní. R. 1592 prodloužen mistrem Třebkou. Výrazný štít se sochami vytvořil sochař B. Vlček. V 2. pol. 17. stol. byl kostel barokně upraven, znovu upraven r. 1769 a v l. 1903-11 po zrušení hřbitova. Opraven v l. 1994-2000.