Turistické cíle v okolí obce Choceň

Zámecký zvěřinec zřídila majitelka Častolovic Franziska Diana Phipps Sternbergová v podobě tzv. petting farm se zaměřením na děti. Zvířata je tu možno i krmit nebo si je pohladit. Kromě výběhů tu jsou voliéry s vyřezávanými domečky nebo zámečky pro malá zvířátka. Přístupno celoročně.

Zřícenina hradu. Zal. r. 1300, brzy připadl Janovi Lucemburskému a byl zast. pánům z Lipé. Po r. 1347 páni ze Smojna. R. 1355 dobyt pro loupežnictví (Jan Pancíř ze Smojna) vojsky Karla IV. V l. 1367–1574 v maj. Žampachů z Potštejna. R. 1540 zpustlý.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze po roce 1533, kterou provedli potomci Jana Lukavského z Lukavice. R. 1924 vyhořel, ale už v letech 1925–26 byl opraven. Od r. 1945 zámek vlastní stát a od roku 1960 je zde sídlo Státního oblastního archívu.

Rozměrné a mohutné tvrziště na vysokém břehu Novohradky. Písemné prameny dokládají existenci tvrze k 15.století. Jiné názory hodnotí tvrz Zdislav jako předchůdce hradu Košumberk, který se nachází pouze kilometr severovýchodně.

Židovský hřbitov na okraji města Litomyšl, založený v 70. letech 19. století. Od 2. sv. války pustý, v současné době prochází postupnou rekonstrukcí.

Hřbitov údajně založen před rokem 1673, doložen roku 1688, v letech 1753, 1806 a 1820 rozšiřován. Celkem na 500 deskových náhrobků barokního a klasicistního typu s hebrejskými, německými a českými nápisy z let 1700-1940, nejstarší čitelný náhrobek z roku 1700.

Jméno Zítkov je nepochybně novověkým označením hradu. Nejspíše se jedná o Nový hrad, založený Karlem IV. nebo Janem Pyknou z Lichtemburka, který ho držel v r. 1388. K zániku hradu muselo dojít záhy, na počátku 15. století ho nahradila tvrz v Chocni.

První zmínka o obci je z roku 1160. Hranolová zvonice pochází z první pol. 19. stol. Je zděná se střechou z pálených tašek. Nad vchodem do zvonice nika, prázdná. Zvonička na malé vyvýšenině, vede k ní deset schodů.

Stupňovitá věžovitá stavba na oktogonálním půdorysu. Zapojena do nároží ohradní zdi kostela. V patře zvonová stolice pro dva zvony. Zachován pouze jeden zvon. Ve vrcholu střechy je makovice s kovaným křížem. Zvonice jako technická památka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

U kostela sv. Vavřince stojí dřevěná zvonice z let 1782–1783. Barokní dřevěná hranolová stavba má strmou stanovou střechu. Ve vrcholu další jehlanová stříška. Dochoval se zvon z r. 1506. Ostatní zvony zrekvírovány za 1. světové války. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Masivní zděná raně barokní zvonice, součást poutního mariánského areálu. Je umístěna v jedné z diagonál eliptické ohradní zdi hřbitova, uprostřed něhož stojí kostel. Postavena z úsporných důvodů místo uvažovaného kostelního dvojvěží.

Zvonice z let 1583–1585. Druhé patro přistavěno r.1720. Zvony přeneseny do věží chrámu sv. Vavřince. V letech 1985-1989 vnitřek Zvonice upraven a proměněn ve stálou expozici sbírek Městské galerie.