Turistické cíle v okolí obce Žamberk

Pískovcový krucifix z r. 1868 s reliéfem sv. Jiří. Uprostřed přední strany soklu reliéf sv. Jiří. Světec stojí ve zbroji. Vráží kopí do draka u svých nohou. Kristus má hlavu s trnovou korunou. Plastika je datována nápisem na zadní straně soklu. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Terénní zbytky hradu. Poprvé připomínán r. 1308 v přídomku Ješka z Kyšperka. Od konce 14. st. do r. 1562 patří k Žampachu, poté opuštěn. Zříceniny údajně před r. 1736 rozebrány na kapli J. Nepomuckého. Dnes stojí pouze pahorek jádra, val a příkop.

Zřícenina hradu. R. 1285 darován Václavem II. Závišovi z Falkenštejna. R. 1304 majitelem zbraslavský klášter, r. 1358 litomyšlské biskupství. Dobyt za husit. válek (1425, 1429), poté rychle měnil majitele. Opuštěn zač. 17. stol.

Zámek byl přestavěn r. 1680 ze starší tvrze Hynkem Jetřichem Vitanovským. Z původní stavby zůstala zachována část základových a obvodových zdí, některé klenby v přízemí a sklepní prostory. Zámek je nyní majetkem města.

Kámen zde nechal zasadit v roce 1898 kníže Johann z Liechtensteinů na památku 40 let své vlády v tomto kraji. Na památku této vlády umístil jeho lesnický personál téměř ve všech ze 168 lesnických revírů pamětní jubilejní kameny. Jen v okrese Ústí nad Orlicí je jich evidováno 12. Zdejší památný kámen zaujme latinským nápisem.

Gotický hrad byl založen koncem 13. stol. Půtou z Potštejna. Za Václava II. se stal majetkem koruny. Goticky přestavěn pro Jiřího z Poděbrad. Od r. 1495 v majetku Viléma z Pernštejna, přestal být sídlem a postupně chátral. R. 1657 uváděn jako pustý. V průběhu 20. stol. prošel několika opravami.

Nevýrazný empírový lovecký zámeček, který nechává v roce 1820 postavit majitel žambereckého panství Jan Parish. V druhé polovině 19. století byl přestaven na myslivnu. Objekt patřil Parishům až do roku 1948. Nejvýraznějším architektonickým prvkem je sloupový portikus zakončený tympanonem.

Zaniklý lovecký zámeček založený na břehu Divoké Orlice v r. 1806 Bubny z Litic či po r. 1815 Parishy. Od r. 1850 sloužil jako hájenka. V r. 1936 vyhořel po patrně umělém založení požáru. Již nebyl obnoven.

Plátenickou manufakturu nechal někdy kolem poloviny 18. století vybudovat Jan Ludvík Harbuval Chamaré. Později se zde začaly vyrábět i jemné druhy plátna a tzv. tažné plátno, zvláště ubrusy a závoje. Za Jana Antonína Harbuvala Chamaré v 60. letech 18. století manufaktura upadla.

Dřevěná rozhledna s ocelovými prvky a schodištěm, která byla nazvána podle nedalekého poutního místa Mariánská hora, byla postavena v létě 2014. V červnu 2024 však musela být pro postižení jednoho z nosných sloupů hnilobou do odvolání uzavřena.

Barokní morový sloup postavil v. l. 1718-21 mistr Appeler z Litomyšle, vysvěcen r. 1726. Na 15 m sloupu socha P. Marie, na podstavci reliéfy ze života P. Marie, na rozích sochy sv. Floriána, Karla Boromejského, Rocha a Šebestiána a andělíčků.

Sousoší Immaculaty s postavami sv. Floriána (nezvykle je levák, hasí levou rukou), Václava, Jana Nepomuckého, Vavřince, Anny, Antonína Paduánského, Felixe a Rocha postavil před r. 1712 snad J. V. Haysler, zadavatelem byla rodina Melnických.