Turistické cíle v okolí obce Pastviny

Klasicistní jednopatrová budova s hranolovou vížkou postavená r. 1810, městští zastupitelé zde sídlí od r. 1814. Zdobená pískovcovým schodištěm a znakem města nad vstupem. Vlevo od hlavní budovy přízemní stavba s volutovým štítem – dvoukřídlá vrata sloužila pro výjezd tehdejšího hasičského sboru.

Sanatorium vybudoval Dr. Jänisch v tyrolském stylu v letech 1882-1883 jako klimatické lázně k léčbě respiračních chorob. V r. 1936 bylo rozšířeno. Po 2. světové válce sloužilo jako středisko pro rekreační pobyty polských pracujících. Rekreačním účelům komplex slouží dodnes.

V obci Helvíkovice (dnes součást Žamberku) se 21. srpna 1698 narodil vynálezce bleskosvodu Prokop Diviš. Kousek od Divoké Orlice stojí Divišův rodný dům. Vedle domku stojí kopie původního bleskosvodu.

Původně vodní tvrz z r.1567 nechal Kryštof Mauschwitz z Armenruh v roce 1600 zbořit a postavit pozdně renesanční zámek. Svoji současnou podobu dostal v r. 1855 za hraběte Josefa z Nostic. Zajímavá je výzdoba zámecké kaple v prvním patře.

Zaniklý hrádek nad vsí Červená u Letohradu. Písemné prameny zcela chybí. Pravděpodobně vznikl jako opěrný bod v době hustiských válek a brzy nato zanikl. V té době patřilo Kyšperecko rodu Žampachů z Potštejna. Hrad měl vojenskou funkci.

Panský dvůr se zámkem byl vybudován někdy v 17. století a sloužil jako sídlo správy majetku. Později byl areál upravován. Po roce 1945 začal chátrat. V současnosti ze zámečku zůstaly pouze obvodové zdi. V nedávné době byla opravena kaplička a holubník.

Dvouobloukový železobetonový most přes pastvinskou přehradu byl vybudován v letech 1932-1936. Jeho celková délka 122,4 m, rozpětí oblouků činí 42,5 m. Prochází po něm silnice II/312 z Žamberka do Králík. Od roku 1994 je most kulturní památkou.

Hrádek Šilperk v místech u dnešního kostela založen kolem r. 1278 Protivenem ze Zábřeha. Po r. 1308 ho získali Šternberkové. R.1424 pobořen husity, částečně opraven a ve třicetileté válce zničen. Zdivo použito obyvatelstvem a terén přestavěn.

Tvrziště je nepřímo uváděno poprvé v souvislosti se vsí České Libchavy roku 1360, kdy zde sídlil Petr Hrb ze Žamberka. Tvrz je poprvé vysloveně doložena až v roce 1543. Objekt zanikl pravděpodobně v 2. polovině 16. století nebo za třicetileté války.

Morový sloup se sochou Panny Marie s dítětem na hlavici hladkého sloupu, s hranolovým soklem – na něm hlava sv. Jana Křtitele, symbol pěti Kristových ran a dva monogramy. Zbudován roku 1716 obcí Štíty jako poděkování občanů přeživších morovou epidemií. Zrekonstruován v roce 1996.

Rokoková skulptura z roku 1769 se sochou sv. Anny. Stojí na hranolovém podstavci, který je zdoben volutovými křídly. Na přední straně deska s figurálním výjevem. Od r. 1958 patří mezi chráněné památky ČR.

Ikonograficky ojedinělá barokní plastika z r. 1737. Mezi lipami umístěna socha bičovaného Krista. Na hlavě má trnovou korunou, roušku kolem boků. Kristus přivázán ke sloupu. Socha na čtyřbokém podstavci. Kolem něj kamenné zábradlí. Socha zapsána do seznamu kulturních památek v r. 1964.