Turistické cíle v okolí obce Horní Třešňovec

Kostel sv. Jana Křtitele v Damníkově je novogotická stavba z let 1895-1898, vybudovaná podle plánů liechtensteinského architekta Karla Weinbrennera. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Stavba není památkově chráněna.

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Cotkytli je barokní stavba z doby kolem r. 1726, která nahradila středověký kostel Nanebevstoupení Páně ze 14. století. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami, avšak bez památkové ochrany.

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Orličkách je pozdně barokní stavba z let 1775-1778. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Jablonné nad Orlicí a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Stavba není památkově chráněna.

Pozdně barokní jednolodní kostel. Hlavní oltář z konce 18. stol. Boční oltáře vytvořeny okolo r. 1700. Jednolodní sálová neorientovaná stavba s půlkruhově zakončeným neodsazeným presbytářem. Stavba zastřešena sedlovou střechou krytou eternitem. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Kostel je jednolodní orientovaná stavba. Nad západním čtyřboká věž. Presbytář klenut pruskou plackou, triumfální oblouk klenut elipticky, lemovaný profilovanou římsou. Hlavní oltář pochází z doby kolem roku 1840. Kostel památkově chráněn od r. 1964.

Jednolodní gotický kostel s polygonálním závěrem z pol. 14. století. Ve 2. pol. 18. století barokně přestavěn. Uvnitř kostela fresky českých patronů sv. Jiří, sv. Vojtěcha, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého podle návrhů Mikoláše Alše z let 1899 - 1900 Alšovými žáky. Zařízení kostela z novější doby.

Kostel z let 1687–1690. Jednolodní s trojboce uzavřeným presbytářem. Hlavní oltář novogotický s obrazem sv. Jiří a barokními sochami sv. Mikuláše a sv. Augustina. Před vchodem ke kostelu stojí krucifix r. 1792 a mariánský pilíř z r. 1700. Památkově chráněno od r. 1958.

Barokní kostel sv. Jiří v Horních Heřmanicích pochází z let 1706-1712 a nahradil středověkou dřevěnou stavbu. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami a od r. 1958 též chráněnou kulturní památkou stejně jako přilehlá ohradní zeď hřbitova s bránou a márnicí.

Kostel sv. Josefa Kalasanského v Moravském Karlově je ojediněle zasvěcen zakladateli piaristického řádu. Klasicistní stavba pochází z let 1791-1793. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Červená Voda a od roku 1958 chráněnou kulturní památkou.

Na návrší severně od centra města stojí kaple sv. Kateřiny, která má podobu rotundy s apsidou. Rotunda vystavěna z opuky a zastřešena šindely. Klenba apsidy a portál pochází z pol. 14. stol. Kaple završena helmicí s lucernou. Kaple zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Kostel sv. Kateřiny v Kunčicích je barokní stavba z r. 1685, která byla výrazně upravena r. 1761 prodloužením lodi a výstavou nové věže. Je kostelem filiálním v římskokatolické farnosti Letohrad bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1958 je památkově chráněn společně s márnicí v ohradní zdi hřbitova.

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Písečné je gotického původu z 14. Stol., přestavěn a rozšířen barokně v 18. stol. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Žamberk s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.