Turistické cíle v okolí obce Líský

Dům U české koruny byl založen r. 1884 a v r. 1891 novorenesančně přestavěn. Bývala v něm nejstarší kladenská lékárna. Sgrafitovou výzdobu s medailony podle návrhů Mikoláše Alše provedl Josef Bosáček. Objekt je od r. 1958 památkově chráněn.

Dnes již zaniklou tvrz postavil patrně Karel Elznic z Elznic po r. 1597 (zmiňována r. 1623). Poté byla v majetku Johanky z Hertemberka a jejího muže Václava Šternberka do r. 1627, kdy tvrz koupila Marie Maximiliana ze Šternberka. R. 1676 přešla do rukou Dietrichsteinů a asi toho roku byla zbourána.

Novorenesanční farní budova z roku 1904, postavená péčí knížete Adolfa Josefa ze Schwarzenbergu na polovině cesty mezi zámkem a kostelem. Severně od ní se nachází hospodářské zázemí. Areál je dnes zpustlý, minimálně využívaný.

Fara kostela sv. Václava v Kladně-Rozdělově postavena koncem dvacátých let dvacátého století. Postavena na pozemcích břevnovských benediktinů. Budova od roku 1958 památkově chráněna.

Pozdně barokní fara zámeckého typu stojí od roku 1781 severně od kostela Povýšení sv. Kříže. Pamětní deska nad hlavním portálem připomíná zdejší působení premonstrátského vlasteneckého básníka Boleslava Jablonského. Budova nevyužívaná od r. 1962 je nabízena k prodeji.

Budova fary vystavěná v letech 1751 – 1752. Projekt K. I. Dientzenhofer. Dochovala se bez zásadních úprav. Orientovaná patrová budova obdélného půdorysu s bohatě členěnou fasádu s hlavním průčelím. Významná stavba z pol. 18. stol. Fara zapsána do seznamu památek r. 1967.

Halašův kříž je pozdně barokní dílo z roku 1734 na paměť útoku jezdectva na shromáždění evangelíků. Kříž postavil po více jak sto letech potomek jednoho z přeživších. Litinové tělo Kristovo je asi pozdější provenience. Kříž byl zrestaurován r. 2017 a zapsán do seznamu památek r. 1987.

Pozůstatky hradu přechodného typu na pomezí hradiště a hradu. Typické je valové opevnění pouze z náspu a čelní kamenné zdi. Založen poč. 13. stol., byl centrem přemyslovského loveckého hvozdu. Zanikl po požáru po pol. 13. stol.

Zaniklá vodní tvrz. Doba jejího založení je odborníky odhadována na 11.–13. stol., poté zpustla a ve 14.–15. stol. byla obnovena. Nejstarším známým majitelem je r. 1416 Hanuš z Neprobylic, poté r. 1523 Hynek Bořita z Martinic. R. 1542 je v majetku Jana Bořity z Martinic uváděna již pustá.

Výšinná archeologická lokalita v nadmořské výšce 282 m nad mořem byla osídlena již od doby halštatské až do doby hradištní. Nachází se na nevysokém svahu východně od obce a její existence souvisí s ostatními podobnými místy v Poohří.

Opevněná lokalita na vrchu Řípec byla vybudována již v pravěku a byla pravděpodobně určena k uctívaní bohů. Do dnešní doby se zachovaly nepatrné zbytky valu s příkopem a zbytky keramiky od časného eneolitu až do doby laténské. Na podrobnější průzkum zatím čeká.

Hrázděný špýchar v Královicích je usedlost č. 7. Pochází z 18. století. Drobná stavbu postavená na zděném přízemí. Špýchar zachovalý v původním stavu. V současnosti postupně opravován.