Turistické cíle v okolí obce Bystřec

Kamenný krucifix z r. 1762. Hodnotné barokního sochařství z druhé pol. 18. stol. Materiálem je pískovec. Na soklu vysoký hranolový pilíř s rokajovou výzdobou, na něm kříž s Ukřižovaným. Rokokové dílo místního kameníka. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Kříž z r. 1879 je nejstarší sochařskou památkou v obci. Při jeho přemístění došlo k poškození Kristova těla. Nahrazen současnou verzí. R. 1955 kříž rozlomen. Po nehodě přesunut na bezpečnější místo dále od silnice. Výška kříže z pískovce je téměř 6 metrů. V roce 2021 rekonstruován.

Vysoký barokní pískovcový krucifix pochází z r. 1766. Pískovcová socha Ukřižování na tvarovaném trojdílném podstavci s reliéfem Panny Marie. Vrchol tvoří jednoduchý nízký kříž s postavou Ukřižovaného. Historická stopa barokního uspořádání krajiny. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 2015.

Litinový kříž s tělem ukřižovaného Krista. Podstava stojí na dvoustupňovém podstavci. Ve výklenku postava Panny Marie s knihou v levé ruce a psacím brkem. Na zadní straně postavy dva nápisy. Pod nohama Krista oválná tabulka, dnes již bez nápisu. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1997.

Vysoký pozdně barokní pískovcový krucifix z r. 1782 složen z hranolového trojdílného podstavce a vysokého nástavce. Pod postavou světice vytesáno vročení 1782. Krucifix s drobnou soškou Ukřižovaného a s nápisem INRI. Kvalitní kamenosochařská práce. Kříž zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Rozhledna (25 m, 735 m n. m.) byla postavena na Křížové hoře, kde dříve stával poutní kostelík (19. stol.) a výletní restaurace (1923). Po 2. sv. válce byl zdejší prostor cvičištěm armády (stavby zničeny). Nová rozhledna (arch. Jan Mádlík) byla postavena v l. 2006–07 obcí Červená Voda za podpory EU.

Terénní zbytky hradu. Poprvé připomínán r. 1308 v přídomku Ješka z Kyšperka. Od konce 14. st. do r. 1562 patří k Žampachu, poté opuštěn. Zříceniny údajně před r. 1736 rozebrány na kapli J. Nepomuckého. Dnes stojí pouze pahorek jádra, val a příkop.

Klášter augustiniánů ze 14. stol., za husitských válek opuštěn, ve 2. pol. 15. stol. upraven Kostky z Postupic pro správu panství, Hrzány z Harasova v 16. stol. přestavěný na renesanční zámek, v 18. stol. rozšířený barokně Liechtensteiny.

Zřícenina hradu. R. 1285 darován Václavem II. Závišovi z Falkenštejna. R. 1304 majitelem zbraslavský klášter, r. 1358 litomyšlské biskupství. Dobyt za husit. válek (1425, 1429), poté rychle měnil majitele. Opuštěn zač. 17. stol.

Nejvyšší vrch Zábřežské vrchoviny (714 m n. m.), je odtud krásný rozhled do Orlických hor i Jeseníků.

Zámek byl přestavěn r. 1680 ze starší tvrze Hynkem Jetřichem Vitanovským. Z původní stavby zůstala zachována část základových a obvodových zdí, některé klenby v přízemí a sklepní prostory. Zámek je nyní majetkem města.

Zaniklý lovecký zámeček založený na břehu Divoké Orlice v r. 1806 Bubny z Litic či po r. 1815 Parishy. Od r. 1850 sloužil jako hájenka. V r. 1936 vyhořel po patrně umělém založení požáru. Již nebyl obnoven.