Turistické cíle v okolí obce Lhotka

Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Písečné je gotického původu z 14. Stol., přestavěn a rozšířen barokně v 18. stol. Nyní filiální v římskokatolické farnosti Žamberk s pravidelnými bohoslužbami. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Orientovaná sálová stavba. V kamenném ostění dveří vytesán letopočet 1755, Poslední velká oprava kostela se uskutečnila v 70. letech 20. stol. Kostel má barokní dispozici. Doklad ohlasu barokní architektury v regionálním prostředí. Kostel zařazen do seznamu kulturních památek r. 2009.

Empírový kostel vystavěn v letech 1825–1827. Jednolodní, ploché hlavní průčelí se středovým rizalitem. Ve vstupní části kruchta nesená třemi oblouky na toskánských sloupech. Nad východním průčelím čtyřboká věž. Vlevo od průčelí kostela kamenný krucifix. Památkově chráněno od roku 1958.

Kostel sv. Markéty v Lukové je novogotická stavba z let 1882-1885 postavená podle plánů lanškrounského architekta Ondřeje Seiferta na místě středověké dřevěné svatyně. Je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami, ale není památkově chráněn.

Kostel sv. Markéty v Těchoníně je barokní stavba z r. 1704 zbudovaná za hraběte Františka Karla Kolowrata Liebsteinského na místě starší dřevěné svatyně. Je filiálním kostelem v římskokatolické farnosti Nekoř s pravidelnými bohoslužbami. Není památkově chráněn.

Původně románská stavba obklopena dosud využívaným hřbitovem a vysokou ohradní zdí. Z románského kostela se zachovala hranolová věž a západní polovina lodi, zbytek lodi a presbytář jsou gotické. Na východ od kostela stojí čtyřboká jednopatrová zvonice z roku 1646. Na hřbitově socha Krista.

Venkovský bezvěžový kostel gotického původu, přestavěný r. 1712. Urbanisticky významná stavba. Orientovaná zděná stavba kostela vystavěna nad obdélným půdorysem s plynule navazujícím presbytářem. Odděleně od kostela stojí zvonice z roku 1807. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek v r. 1964.

Barokní jednolodní kostel sv. Mikuláše postaven Lichtensteiny r. 1729, brzo se stal cílem častých poutí. V blízkém okolí soubor barokních soch, v hřbitovní zdi četné empírové náhrobky.

Kostel pochází ze 17. stol. Dle písemných záznamů nahradil středověkou stavbu (kaple, kostelík), která se nacházela nedaleko a jejíž trámy posloužily pro novou stavbu. Ve 20. století byly objeveny zbytky hrobů. Roku 1651 je nekořský kostel uveden jako filiální.

Farnost uváděná od 14. stol. v 17. stol. zanikla a znovu byla obnovena r. 1778. Empírový kostel z r. 1803 vznikl přestavbou vyhořelé renesanční stavby podle plánů liechtensteinského architekta J. Hardtmutha. V presbytáři je kvalitní fresková výmalba od malíře J. M. Trenkwalda z konce 19. stol.

Barokní kostel na místě vyhořelého kostela z r. 1685. Nynější kostel z r. 1773 je jednolodní stavba s čtvercovým presbytářem a sakristií na jihu v místě původní věže. R. 1798 před západní průčelí nad hlavním portálem přistavěna hranolová věž. Interiér klenut valeně, stěny členěny pilastry.

Kostel vystavěn v letech 1828–1829. Sakrální empírová architektura. Volně stojící jednolodní orientovaný kostel s půlkruhově ukončeným odsazeným presbytářem. Před západním průčelím čtyřboká věž. Zařízení kostela empírové s barokními reminiscencemi. Památkově chráněno od r. 1958.