Turistické cíle v okolí obce Vlčkovice v Podkrkonoší

Hrad ve městě Dvůr Králové vnáší mnoho otazníků. Předpokládá se, že stával jihovýchodně od kostela sv. Jana Křtitele a vznikl z knížecího dvorce při opevnění města. K jeho stoprocentní existenci chybí jak písemnosti, tak jasný archeologický nález.

Novogotický evangelický kostel v Bohuslavicích z let 1898-1899 podle projektu Josefa Blechy od r. 2010 majetkem obce a opraven. Od r. 2012 užíván pro občasné koncerty a jako společenský a kulturní prostor obce. Zachována možnost využití pro evangelické církevní obřady.

Neobvyklá fontána z r. 2006 s námětem z historie města je dílem místního sochaře Jaroslava Černého. Připomíná událost z r. 1817, kdy byl místním kaplanem ve věži kostela nalezen tzv. Rukopis královédvorský.

Pěkný výrazný pahorek čtvercového tvrziště, asi tři metry vysoký, v zahradě čp. 35 v severovýchodní části vsi. Vznik tvrze lze předpokládat v druhé polovině 14. století.

Roubený dům postaven asi r. 1720 a býval zájezdním hostincem. R. 1791 se zde narodil významný český buditel, spisovatel a básník Václav Hanka. Dům je příkladem roubeného lidového domu Hradecka. R. 1862 byla odhalena pamětní deska slavného rodáka. V domě je stálá expozice věnovaná V. Hankovi.

Holohlavský rybník je vodní plocha o rozloze necelých 4 ha, která svého času fungovala v úzké souvislosti se zdejší pazdernou, a proto se původně nazývala Pazderní rybník.

Dochované tvrziště po menši ze dvou tvrzí v Holohlavech, vznikla pravděpodobně na přelomu 14. a 15. století. Zaniká koncem 15. století připojením panství Haškem Střížkem z Lužan ke Smiřicím.

Renesanční tvrz postavila jaroměřská městská rada asi v pol. 16.stol. Do 19. stol patří Jaroměři, poté slouží k bydlení. R. 1971 rekonstruována. Obdélná renesančně-barokní budova s přístavkem, zčásti podsklepená. Dnes v soukromém vlastnictví.

F. F. Gallas do r.1669 přestavěl goticko-renesanční tvrz v barokní zámek. Jan Špork v l.1674-1676 jej přestavěl na dvoupatrový obdélníkový, se třemi věžemi. V r. 1775 snížen o jedno patro, odstraněna severní věž a jižní sníženy o patro

Královský hrad z konce 13. stol. na západním okraji Hostinného. Vystřídaly se zde rody z Turgova, Lichtemburka či Šanova. R. 1424 neúspěšně dobýván Janem Žižkou. Za Valdštejnů byl v 16. stol. přestavěn renesančně. V 18. století zchátral a po r. 1835 přestavěn v papírnu.

Novorománská hřbitovní kaple, zasvěcená svaté Ludmile, byla postavena na tehdy nově založeném komunálním hřbitově v Úpici v roce 1887. Pozemek k jeho zřízení poskytl úpický měšťan pan Freibert. Hřbitov je zajímavý i tím, že má židovskou sekci, neoddělenou zdí od zbytku hřbitova.

Na druhém červenokosteleckém hřbitově v bývalé zahradě kupce Vacka ponechán symbolický hrob Viktorky, postavy z Babičky Boženy Němcové, pravým jménem Viktorky Židové.