Turistické cíle v okolí obce Klášterská Lhota

Zámek vystavěl v l.1533-1546 Kryštof z Gensdorfu. Současnou podobu získal za Viléma Miřkovského ze Stropčic při pozdně renesanční přestavbě v l.1605–14. V r.1820 proběhla přestavba zámku a upraveno i jeho okolí. Další přestavba z přelomu 19.a 20.st.

Hašek z Vrchlabí kolem pol.14.st. postavil ve Vrchlabí panské sídlo, prvně ale písemně připomínané až v roce 1454. Tvrz stávala v parku nedaleko dnešního zámku. R.1574 je tvrz ještě připomínána. Později zcela zanikla.

Rozhledna (18 m, 1019 m n. m.). Již r. 1836 zde stávala dřevěná rozhledna, poté v l. 1888–1890 železná rozhledna, postavena německým spolkem Riesengebirgsverein. R. 1890 tu nechal postavit hrabě J. Harrrach dřevěnou chatu a r. 1892 kamennou rozhlednu. Chata zanikla r. 1943, nová postavena r. 2009.

Oválné tvrziště na okraji prostředního ze tří rybníčků. První zmínka je z r.1396, kdy je zde uváděn Čeněk ze Zátluk. Jediná zmínka o tvrzi je z r.1496, kdy se uvádí jako pustá. Zanikla pravděpodobně za neklidných dob Jiřího z Poděbrad. Na tvrzišti se dochovala zídka z nasucho kladených kamenů.

Zarostlé tvrziště leží nad obcí Žďár. Na konci 14. století se připomínají zemané Diviš ze Žďáru (r. 1375) a Pešík ze Žďáru (r. 1395), samotná tvrz se však v písemných pramenech přímo nezmiňuje a patrně krátce nato zanikla. Na místě jsou znatelné valy a příkopy, které byly součástí opevnění tvrze.

Opevněné sídlo – tvrz nebo malý hrad – bylo postaveno podle archeologických nálezů v období přelomu 13. a 14. století. V písemných pramenech nejsou o této stavbě žádné zmínky, patrně šlo o rodové sídlo zemanů ze Ždírce. Opevněno strmými srázy, valy a příkopy, zachován malý zbytek zdi.

Železobetonový obloukový most přes potok Čistá v Hostinném byl postaven r. 1926 ústeckou pobočkou vídeňské firmy N. Rella und Neffe. Jde o unikátní aplikaci systému ovinuté litiny Emperger. Vzhled mostu dotváří čtveřice sloupů s kubizujícími kovovými lampami. Most je památkově chráněný.

Hřbitov založen v r. 1883, používán do II. sv. války, poté chátral, r. 1960 byl zlikvidován (zbořena márnice, ohradní zeď a odstraněny náhrobky). Zachovány stromy po obvodu, torzo mohutného klasicistního náhrobku a fragmenty cca 30 dalších stél.

Zoo vznikla v l. 1945-46 rozšířením původního zookoutku, který byl součástí městského Vlastivědného muzea, založeného v pův. soukr. parku u zámku R. Neumanna. R. 1946 byla otevřena malá zoo, která se postupně rozrostla na dnešních 65 ha, specializuje se na africkou faunu. R. 1989 otevřeno Safari.

Ústřední prostor tzv. Nového města v Jilemnici získal svou podobu po požáru roku 1788. Domy jsou posunuty vždy o jednu okenní osu do ulice, aby z nich bylo vidět směrem k náměstí. Podle tohoto "nakukování" získala ulička své jméno.

Dvoupatrová zděná hranolová zvonice z roku 1599. Původně tvořila bránu hřbitovní zdi, druhotně byl průchod zazděn. Na severní stěně je zazděna kamenná plastika lidské tváře z doby vzniku stavby.

Novodobá zvonička nese historický zvon z roku 1747, který byl opraven v roce 2010. Před zvonicí stojí hodnotný barokní kříž s plastikou ukřižovaného Krista z r. 1799.