Turistické cíle v okolí obce Markoušovice

Růžencová zahrada v Hronově vznikla roku 2018 úpravou bývalého hřbitova za farním kostelem Všech svatých. Nově byla osazena dvaceti růžencovými zastaveními s obrazy Evy Skořepové-Radové z České Skalice v kovaných rámech.

Růžový palouček je název místa u Žacléře s památníkem Jana Ámose Komenského, který v tomto místě roku 1628 opustil území Čech, odešel do polského Lešna a do vlasti se již nikdy nevrátil. Památník byl založen r. 1970.

Zřícenina hradu, založeného před r. 1319 Albertem z Rýzmburka. V držení jeho rodu byl do 1. pol. 15. stol. Dalšími majiteli hradu byli Oldřich z Černčic, r. 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, Vilém z Talmberka. Po r. 1595 hrad neobýván zpustl. R. 1798 vystavěn altán.

Pískovcový reliéf z roku 1856, jehož autorem je kameník Celestýn Šolc ze Žďáru nad Metují. Znázorňuje Krista se ženou u studny. Stojí nad stejnojmenným pramenem, ze kterého byl v polovině 19. stol. veden obecní vodovod.

Rozhledna a památník na vrchu Šibeník má celkovou výšku 20 m s vyhlídkovou plošinou ve výši 17 m a je vzpomínkou na slavnou bitvu v roce 1866. Tehdy zde rakouské vojsko slavně zvítězilo nad vojskem pruským. Na plošinu vede 62 schodů. Roku 2001 byla celá stavba rekonstruována.

Pramen pitné vody v údolí Zbečnického potoka na Hronovsku, který v době epidemie cholery roku 1832 získal mezi lidem pověst léčivého. Název studánka získala podle díla Aloise Jiráska „Skaláci“.

Zřícenina hradu založeného ve 13. století Matějem Salavou z Lípy. Pobořen kolem roku 1447. Po několika letech obnoven, ale v 17. stol. rozbořen a materiál použit na stavbu hospodářských stavení zámku.

Zámek byl postaven v 16. stol. Roku 1662 jej koupil biskup Matouš Sobek z Bilenberka a až do 20. stol. sloužil k letním pobytům biskupů a kanovníků. Po roce 1950 byla budova upravena na Muzeum A. Jiráska.

Ocelodřevěná rozhledna na severním okraji hřebene Jestřebích hor vznikla v letech 2013-2014 z iniciativy s.p. Lesy ČR k podpoře turistiky v méně známé části horského pásma. Je čtyřpatrová, 22,5 m vysoká a celoročně volně přístupná.

Barokní sloup se sochou Panny Marie Immaculaty ve Stárkově pochází z r. 1726 a je zřejmě dílem Josefa Antona Schreyera z Fořtu. Od r. 1958 je kulturní památkou.

Smírčí kříž v Královci je monolitický kamenný kříž, doklad neznámé události nebo přemístěné hraniční znamení. Od r. 2007 je chráněn jako kulturní památka.

Mohutný pískovcový řecký kříž o rozměrech 102 cm x 110 cm x 36 cm, datován 1501. Na zadní straně je obrys prchajícího člověka a sekery. Byl považován za místo, kde je pohřben švédský voják a označován za ”Schwedenkreuz”.