Turistické cíle v okolí obce Horní Maršov

Nejvyšší hora České republiky Sněžka – 1603,30 m n. m. je součástí hraničního hřebenu pohoří Krkonoš. Na vrcholu je několik budov, významná turistická lokalita.

Socha Jana Nepomuckého nedaleko kostela sv. Martina. Postavena roku 1755, opravována v letech 1775, 1888, 1901.

Barokní sloup Nejsvětější Trojice postaven roku 1704. Kolem čtvercového podstavce umístěno osm postav světců. Výška sloupu je jedenáct metrů. Na stejném místě stával v 16. století městský pranýř, někdy se zde i popravovalo.

Stachelberg je největší dělostřelecká tvrz, která byla součástí dělostřeleckého opevnění. Měla chránit sousední pevnostní linii a bránit průlomu německé armády přes Libavské sedlo. Stavba byla zahájena v r.1937, v r.1938 byla opuštěna nedokončená. Celkem bylo v podzemí vydolováno přes 3,5 km chodeb.

Radnice v místě radnice dnešní stála již koncem 16.st. Po požáru v r. 1861 byla vystavěna v novogotickém stylu a přistavena štíhlá věž. Při rekonstrukci v 80.letech 20. st. na fasádě východního křídla obnovena původních sgrafita objevená v r.1925.

Tvrziště nedaleko kostela z části znehodnocené výstavbou č.p.221. První zmínky o vsi pochází z l.1304 a 1307. První zmínka o tvrzi je z roku 1424, kdy jí vlastní Petr Manšvic z Rokytníka a je zničena vojsky Slezanů. V l.1455-1496 patří obnovená tvrz i ze vsí Alexadrovi Hencovi Temrycovi z Mosazného.

Zřícenina barokního zámečku založeného jezuity ve 40. letech 18. století poblíž kostela. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 slouží dál jako škola. Na začátku 19. století vyhořel a zůstalo po něm několik zbytků zdí. Původní podoba není známa, podle stabilního katastru snad měl čtvercový půdorys.

Polyfunkční bezbariérový objekt Stezky korunami stromů v Janských Lázních z let 2016-2017 není jen cenově náročnější rozhledna, ale víceúčelový poznávací objekt, umožňující poznání stoletého krkonošského lesa nejen shora, ale i jeho kořenového systému z podzemí. Přístupno denně kromě 24. 12.

Zbytky městského hradu založeného Švábenici spolu s městem před r. 1260. V r. 1514 za Šumburků na hradě byli tři pěnězokazi. Hrad byl součást královského věnného města a byl často zastavován. Po r. 1547 Kryštof z Gendorfu přestavuje na renesanční zámek. Za třicetileté války byl zničen. Dnes muzeum.

Téměř zaniklá tvrz, postavena patrně ve 13. stol. vladykou Bartolomějem Svatoněm. Svatoňovice se prvně zmiňují r. 1357, od kdy zde sídlil Albert ze Skalice a to do r. 1386, kdy byly připojeny k Vízmburku. Tvrz poté zanikla a na jejím místě vyrostl statek. Pod statkem jsou dochovány gotické sklepy.

V roce 1792 Jan František Theer dal na místě zpustlé tvrze postavit klasicistní zámek.

Vodní elektrárna vybudována v roce 1881, snad dle návrhu J. F. Fischera . Sloužila k pohonu papírenského stroje v papírně (bývalém zámku) v Hostinném. Vybavena byla dvěma Girardotovými turbínami. Původní zděná stavba byla rozšířena o dřevěnou část. Elektrárna je od roku 1993 památkově chráněna.