Turistické cíle v okolí obce Vyšínek

Středověká tvrz Čeradice se nacházela v malé stejnojmenné vsi, nyní části obce Klobuky na Slánsku. Zanikla beze stopy za třicetileté války.

Černá bašta zbudována ve druhé polovině 15. stol. Stálá posádka ji využívala jako strážnici. Později užívána jako sklad střelného prachu. Za komunistů bašta rychle chátrala. Dnes je zrekonstruována a užívají ji slánské skautské organizace. Její stav velice zachovalý, včetně přilehlých prostor.

Výšinné sídliště Čertovka bylo osídleno v pravěku, v eneolitu lidmi řivnáčské kultury a také v době bronzové zástupci únětické kultury. Archeologové zde objevili žárové hroby, kultovní předměty, pozůstatky obytných chat i zbytky pecí sloužících k tavení bronzu. Poprvé bylo zkoumáno mezi světovými válkami.

Budovy Cífkova statku pochází asi ze 17. stol. Další úpravy z 18. a 19. stol. Mimořádně hodnotná venkovská usedlost, její nejstarší část je pozdně gotická. Usedlost s obytným domem a rozsáhlým hospodářským zázemím. Objekty statku propojuje ohradní zeď a brány. Statek památkově chráněn od r. 1967.

Trosky cihlářské pece z roku 1781, produkující až 160 tisíc cihel, se nalézají v lesíku mezi poli. Přestože se jedná o unikátní technickou památku, chátrá.

Pozdně goticko-renesanční budova, přestavěna za Jiřího Bořity z Martinic, snad v 80. letech 16. století. Za Jaroslava Bořity z Martinic povýšena na děkanství. V poschodí se zachoval vzácný táflovaný strop, malovaný temperou, z počátku 17. století.

V jádru gotická budova děkanství ve Slaném. Pozdně barokně přestavěná na poč. 80. let 18. stol. Další úpravy v letech 1886, 1922 a 1930. Interiéry opraveny v letech 1991-95. Sochařská výzdoba obnovena v r. 2004. Atika zdobena sochami dvou andělů, mezi nimi kříž. Sochařská výzdoba obnovena r. 2004.

Bývalé děkanství je barokní patrová nárožní budova. Současná podoba z přestavby stavitele J. Š. Panetiho kol. r. 1700. Na nárožích sochy sv. Judy a sv. Salvátora z r. 1717. V současnosti je zde umístěn Dům s pečovatelskou službou, areál volného času a galerie.

Barokní fara z l. 1750 – 1752, postavená J. F. Hűbnerem podle projektu K. I. Dientzenhofera. V roce 1916 povýšena na děkanství.

Areál bývalého uhelného dolu, dnes hornický skanzen a tzv. "expozice posledního dne", kdy jsou uchovány stroje a zařízení tak, jako by jej horníci právě opustili.

Jde o přízemní budovu obdélníkového půdorysu krytou výraznou mansardovou prejzovou střechou. Ve dvoře domu stojí objekt, pravděpodobně "fíkovník" nebo zimní zahrada. Obytná přízemní budova s jednoduchou hladkou fasádou, krytá mansardovou střechou je zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1987.

Novorenesanční dům U Bílého lva postaven v roce 1898 podle návrhu Aloise Samohrda. Velký nárožní několikapatrový dům se štíty a věží v nároží. Dům zdobí na fasádě vlastenecké malby od pražských malířů L. Nováka a F. Záhorského. Zděná, třípatrová, novorenesanční budova. Památkově chráněna od r. 1967.