Turistické cíle v okolí obce Jarošov

Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Skutči, pův. farní, od r. 1655 děkanský, pův. gotický z pol. 14. stol. Opravován v 15. stol. a pak po několika požárech. Věž z doby kolem r. 1600 obnovena po požáru r. 1852. Zařízení převážně z 18. stol. Památkově chráněno od r. 1958.

Pozdně klasicistní jednopatrová budova děkanství pochází z první poloviny 19. stol. Doklad vysoké úrovně kulturního a stavebního vývoje města. Urbanisticky významná poloha. Nárožní rozlehlá budova. Úzký průchod v nároží mezi farou a kostelem uzavírá kulisová brána. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Kamenné základy dřevěné kapličky, kterou postavil r. 1932 statkář Wenzel Demele (přezd. Neubauer) a jeho žena Theresia. Kaplička zanikla nejspíše již někdy v 60. let. 20. stol. díky nedostatku údržby a použitému materiálu. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na obnovení kaple.

Zchátralý pseudoslohový zámek. Před r. 1590 postavili Lukavští renesanční tvrz. Václav Kordule ze Sloupna r. 1747 ji přestavěl v rokokový zámek. R. 1895–97 přestavěn v pseudorenesančně a secesně, doplněn nárožními věžičkami a zahradním schodištěm.

Dřevěná zvonice na čtvercovém půdorysu, s bedněnými stěnami a šindelovou střechou pochází asi z pol. 19. stol. Stěny jsou pobity prkny. Střecha stanová s lucernou a zvonem zvaným sv. Prokop. Lidová architektura. Zvonice zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Renesanční dům s unikátní kamennou výzdobou fasády ze 40. let 16. století získal své jméno podle postav rytířů vedle oken. Dějiště povídky A. Jiráska "U Rytířů" a Filozofské historie. Dnes sídlo Městské galerie.

Evangelický kostel v Poličce byl vybudován v letech 1936-1937 na pozemku za hradbami města jižně od hráze Synského rybníka. Konají se v něm pravidelné bohoslužby a sídlí zde seniorát církve.

Evangelický sbor v Lozicích byl založen r. 1783 v návaznosti na vydání tolerančního patentu císaře Josefa II. Nyní v podobě po zásadní přestavbě arch. J. Veselského z r. 1911, kdy získal také dominantní věž.

R. 1784 postavena dřevěná evangelická modlitebna. R. 1874 zahájena stavba nového kostela v pseudogotickém slohu. Dominantou kostela je věž vysoká 52 m. V l. 1984-87 proběhla generální oprava a dalšími opravy pak proběhly na přelomu 20. a 21. st.

Zaniklá tvrz, o níž chybějí jakékoliv písemné prameny pravděpodobně vznikla na přelomu 13.–14. století. Pouze v 15. století písemné prameny dvakrát zmiňují místo s názvem Hrádek (louky, pustiny). Lze se tedy domnívat, že v tu dobu již byla tvrz zaniklá.

Slovanské hradiště nálezy datované do 9.-11. století sloužilo k ochraně Trstenické stezky vedoucí z Čech na Moravu. Zaujímalo plochu 1,5 ha na ostrožně nad říčkou Loučnou, někdejší opevnění nyní patrné ve formě valů. Obecně ztotožňováno s lokalitou Hrutov zmiňovanou písemně v 11. a 12. století.

Renesanční síňové trojlodí s trojbokým závěrem a strmou sedlovou střechou vystavěl před r. 1580 Ambrož Vlach. Kolem kostela hřbitov s renesanční zvonicí z konce 16. stol. a barokní kostnicí z l. 1770–74. Pohřben je zde skladatel Bohuslav Martinů.