Turistické cíle v okolí obce Březová nad Svitavou

Socha sv. Vendelína je barokní z r. 1762. Asi ji vytvořil sochař Prchal. Na mohutném podstavci stojí postava, která má široký pastýřský plášť a klobouk na hlavě. V ruce má pastýřskou hůl. U nohou leží beránek. Socha r. 2021 zrestaurována. Od r. 1964 je v seznamu kulturních památek.

Sousoší Rozloučení Krista s Pannou Marií pochází z roku 1722. Autorství nelze přesně určit. Sousoší v mírně podživotní velikosti. Osazeno na okraji mostu přes říčku. Vpravo stojí Panna Marie a vlevo Ježíš Kristus. Památkově chráněno od roku 1958.

Sousoší vzniklo r. 1734. Kvalitní sochařské dílo vrcholného baroka. R. 1987 přemístěno do parčíku u Školní ulice. Na rozích obláčky s andílky s ornamentální výzdobou. Nahoře mohutný oblak s Bohem Otcem, Kristem a holubicí jako Duchem Svatým. Na soklové části dvojice nápisů.

Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1893. Stojí před kostelem. Původně stálo u fary, která byla zbourána. Na sloupu sousoší reliéf svaté Rodiny.

Vrcholně barokní sousoší Madony se dvěma světci. Zbudováno r. 1727. Trojdílný pilíř s konzolami nese tvarovaný podstavec se sochou Madony na oblacích. Na křídlech stojí sochy sv. Jana Křtitele a sv. Jana Nepomuckého. Postavy v podživotní velikosti. Zapsáno r. 1964 do seznamu kulturních památek.

Autorsky neurčená pískovcová socha pochází z roku 1713. Doklad vysoké úrovně regionální kamenosochařské produkce. Na soklu sedící Panna Marie držící na klíně mrtvého Krista. Na hlavě plechová paprsková svatozář. Sousoší je na seznamu kulturních památek od r. 1964.

Stará radnice je v majetku města od roku 1538. V roce 1781 vyhořela při požáru města. Při jejích opravách byla přistavěna věž s hodinami, které mají dnes tři ciferniky.

Vodárna z roku 1913. Technická součást areálu sanatoria. Vedl odtud vodovod k hlavní budově. Drobná stavba obdélného půdorysu s valbovou střechou. Romanticky pojaté průčelí z kamenných kvádrů. Stavba ovlivněná doznívajícím historismem. Nyní již jako vodárna neslouží. Veřejnosti nepřístupná.

Dědičná štola v tzv. Horníčkově stráni, po pravé straně silnice vedoucí do Víru. Patrně již středověkého stáří, doložena v 17. století. Ve stráni nad štolou jsou pozůstatky zasutých úklonných šachtic středověkého stáří.

Pravěké výšinné sídliště o rozměrech cca 50x120 m leží na malé ostrožně v nadmořské výšce 410 m, chráněné z jihu a západu vodním tokem. Přístupná severovýchodní strana je opevněná valem a příkopem. Vysoce hodnotná archeologická i kulturně-historická kulturní památka.

První zmínka o dvoru na Pastvisku pochází z r. 1371. V r. 1627 nechal Václav ze Zástřizl dvůr postavit znovu. Součástí stavby je i kaple sv. Huberta. V současnosti areál slouží jako hotel a restaurace s názvem Sudický dvůr.

K prvnímu středověkému opevnění vrcholu kopce došlo zřejmě na přelomu 11. a 12. stol. Patrně Vaněk z Boskovic po r. 1446 na získané zástavě vystavěl hrádek. Hrad zanikl za vojenského tažení uherských oddílů v letech 1469–1470.