Turistické cíle v okolí obce Makotřasy

Renesanční dům z r. 1597 pernaře, čili "fedršmukra" Jana Fuxe. Výzdoba fasády od Daniela Alexia z Květné je z r. 1606. R. 1648 poškozen Švédy, r. 1657 upraven barokně. R. 1714 zde zřídil arménský obchodník D. Damajan první kavárnu na Malé Straně.

Na místě dvou domů uváděných v r. 1354 stála pozdně gotická stavba, renesančně, barokně a klasicistně upravovaná. Dnešní vzhled je po přestavbě z r. 1890.

Středověký dům, známý pražský pivovar, renesančně přestavěný kolem r. 1618 a secesně upraven na počátku 20. století; na této úpravě se podílel Josef Fanta.

Dům s pozoruhodným barokním průčelím je staršího původu. Barokní přestavba proběhla po roce 1713 snad podle návrhu K. I. Dientzenhofera. Domovní znamení se sv. Hubertem a jelenem se připisuje F. M. Brokofovi.

Raně gotický dům, který pravděpodobně vznikl spojením dvou menších domů z 13. stol. Několikrát přestavovaný. Dnešní podoba je pozdně renesanční z r. 1609. Dvorní a boční fasády jsou klasicistní.

Pozdně renesanční dům z doby před r. 1622, v jádru gotický. Fasáda vrcholně barokní a upravená klasicistně.

Pozdně barokní dům na místě dvou domů, v l.1500–30 pozdně goticky přestavených. Po r. 1570 spojeny a vrcholně renesančně přestavěny. Barokní přestavba v r. 1789 podle projektu Z. Fiegertha. Zachovány gotické, renesanční i barokní stavební prvky.

Patrový měšťanský dům na nároží Liliové a Řetězové ulice na Starém Městě pražském renesančního původu upraven v pozdním baroku. Památkově chráněn od r. 1958.

Původně gotický dvorec, který si r. 1414 dal vystavět kanovník od sv. Víta Václav z Radče. V polovině 18. století byl přestavěn barokně. V domě bydlel od r. 1950 do r. 1991 syn malíře Alfonse Muchy, spisovatel Jiří Mucha.

Evangelický kostel ve Střešovicích byl postaven r. 1939 podle projektu významného architekta a člena tamějšího sboru Bohumíra Kozáka. Stavba v konstruktivistickém slohu vychází z podoby jednak starokřesťanské baziliky, jednak tolerančních modliteben. Hodiny na věži pocházejí z ruzyňské věznice.

Fara je barokní soubor staveb dochovaný v původním stavu. Areál tvoří budova fary, chlévy, zděná brána, špýchar s kůlnou a stodola. Areál fary vymezuje ohradní zeď. Stále využíváno k farním účelům. Fara zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Fara kostela sv. Václava v Kladně-Rozdělově postavena koncem dvacátých let dvacátého století. Postavena na pozemcích břevnovských benediktinů. Budova od roku 1958 památkově chráněna.