Turistické cíle v okolí obce Karle

Dřevěná zvonice na čtvercovém půdorysu, s bedněnými stěnami a šindelovou střechou pochází asi z pol. 19. stol. Stěny jsou pobity prkny. Střecha stanová s lucernou a zvonem zvaným sv. Prokop. Lidová architektura. Zvonice zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Budova z přelomu 16. a 17.století, kde býval známý hostinec

Renesanční dům s unikátní kamennou výzdobou fasády ze 40. let 16. století získal své jméno podle postav rytířů vedle oken. Dějiště povídky A. Jiráska "U Rytířů" a Filozofské historie. Dnes sídlo Městské galerie.

V květnu 1931 zřízen v České Třebové tzv. filiální sbor církve evangelické. Sílila myšlenka mít zde vlastní bohoslužebný prostor. R. 1937 založen stavební fond. R. 1939 synodní rada stavbu povolila a již 1. listopadu 1939 byl nový kostel odevzdán svému účelu. Po r. 1948 chátral a po r. 1990 obnoven.

Kostel bez věže byl postaven v letech 1784-1786. V letech 1883-1885 byl rozšířen v historizujícím slohu do dnešní podoby podle projektu stavitele Jana Schiera z Nového Města na Moravě.

Evangelický kostel v Poličce byl vybudován v letech 1936-1937 na pozemku za hradbami města jižně od hráze Synského rybníka. Konají se v něm pravidelné bohoslužby a sídlí zde seniorát církve.

Fara postavena v letech 1760–1767. Rozsáhlá barokní budova. Roku 1841 vyhořela, obnovena do původního stavu. Fara jednopatrová se středním rizalitem v přízemí bosovaným a s portálem.

Slovanské hradiště nálezy datované do 9.-11. století sloužilo k ochraně Trstenické stezky vedoucí z Čech na Moravu. Zaujímalo plochu 1,5 ha na ostrožně nad říčkou Loučnou, někdejší opevnění nyní patrné ve formě valů. Obecně ztotožňováno s lokalitou Hrutov zmiňovanou písemně v 11. a 12. století.

Renesanční síňové trojlodí s trojbokým závěrem a strmou sedlovou střechou vystavěl před r. 1580 Ambrož Vlach. Kolem kostela hřbitov s renesanční zvonicí z konce 16. stol. a barokní kostnicí z l. 1770–74. Pohřben je zde skladatel Bohuslav Martinů.

Hrobka postavena v novogotickém stylu roku 1832, pohřbívá se zde od roku 1838. Obdélná stavba z lomového kamene, uvnitř lomená valená klenba.

Dvůr Hvězda na břehu rybníka založeného v r. 1372 se poprvé připomíná v r. 1398. Od 18. stol. se zde uvádí i zámek. Budova sloužila vždy jen jako obydlí hospodářských úředníků. Na konci 20. stol. byl zámek zbořen a později i zbytek starobylého dvora.

Téměř zaniklé tvrziště v osadě Jarošov, které není v písemných pramenech nikde doloženo. Tvrziště se nachází na soukromých pozemcích a jeho pozůstatkem jsou dva krátké úseky příkopů vysekaných ve skále