Turistické cíle v okolí obce Malé Kyšice

Drobný jednolodní obdélný kostel vystavěn z prostředků obce a darů obyvatel v r. 1774. V interiéru rokokový oltář a pozdně barokní kazatelna.

Pseudorománský jednolodní kostel s obdélným závěrem a hranolovou věží nad hlavním portálem v jižním průčelí, vybudovaný na místě románské rotundy, uváděné v r. 1352. Starý kostel byl zbourán 1866. Novostavba byla postavena v letech 1866–67.

Ve Zbečně sídlil v 11. stol. knížecí dvorec, ke kterému patřil i kostel. Prvně je zmiňován r. 1350. V obvodovém zdivu lodi je zachovaná románská část stavby. V l. 1714–16 byl stavebně upraven v barokním stylu. R. 1831 postavena věž. R. 1993 byla provedena rekonstrukce a archeologický výzkum.

Pseudorománský kostel s barokní věží přistavěný k původní románské rotundě z 12. století, která nyní slouží jako presbytář.

Gotický kostel z poč. 14. století. Přestavby r. 1856, 1862 a 1897. Obdélná orientovaná stavba s neodsazeným polygonálním závěrem a čtyřhrannou předsíní před západním průčelím. Zařízení novogotické, oltářní obrazy od F. Herčíka a J. Hellicha, dvě okna se sklomalbami sv. Prokopa a Vojtěcha.

Gotický kostel z první poloviny 14. stol. Kostelní hřbitov sloužil do r. 1927. U kostela dřevěná zvonice z roku 1717. Kompletní opravou prošel kostel r. 1903-4, od té doby byl však kostel několikrát vykraden a interiér zničen.

Původně románská rotunda z poč.13.st. Okolo r.1400 přestavěn v gotickém slohu. Roku 1858 naposledy rozšířen o západní část a přistavena novogotická zvonice, později zase zbouraná. Barokní zařízení kostela je v současné době uloženo v depozitáři.

Pozdně secesní kostel postaven v roce 1912 z bílých cihel a železobetonu. Dvoulodní chrám s obdélným polokruhovitě ukončeným presbytářem a přístavkem sakristie. V interiéru se dochovala původní secesní výmalba. Hranolová věž je vysoká 32 m jsou v ní dva zvony od Rudolfa Manouška, z r. 1919 a 1929.

Kostel byl založen císařem Karlem IV. zároveň se stavbou hradu Karlštejna v roce 1348 a dostavěn ještě před dokončením hradu v roce 1356. Kostel je jednoduchá stavba s plochým stropem, pětiúhelníkovým presbytářem zaklenutým sklípkovou klenbou.

Kostel, r.1329 postoupen Janem Lucemburským křížovníkům s červenou hvězdou (ve správě řádu do dneška). Vypálen za třicetileté války. R. 1656 přistavěna věž (sloužila též jako strážní). V l. 1702–1715 kostel barokně přestavěn (stavitel F. Fortini). V l. 1973–1976 instalováno šest nových zvonů.

Na návrší Budeč na sídlišti z doby bronzové se nachází slovanské přemyslovské hradiště z 9. - 10. stol. se zachovalou rotundou sv. Petra a Pavla, upravenou ve 12. a 17. stol.

Filiální kostel sv. Prokopa vybudován r. 1908 v novogotickém slohu. Jednolodní chrám s věží 32 m vysokou a s presbytářem s malou věžičkou. Má 5 oken s obrazy světců podle návrhu Ad. Liebschera. Vnitřní zařízení novogotické, vzácně slohově jednotné se stavbou. Celkově obnoveno v letech 1991-2001.