Turistické cíle v okolí obce Víchová nad Jizerou

Plochu jilemnického náměstí člení empírová kašna z roku 1836 a dvě barokní sousoší: svatého Kříže se svatými Janem Nepomuckým a Vavřincem z roku 1799 a mariánské se svatými Barborou a Maří Magdalenou z roku 1723.

Budova z r. 1931, v l. 2000–2001 zrekonstruována včetně vnitřního vybavení. Kromě promítání se zde konají koncerty, výstavy či divadelní představení. 12. 6. 2010 odhalena na balkoně budovy kina Jas socha Jára Cimrman v mlze výtvarníka P. Šuty. Kino bylo při té příležitosti pojmenováno po Cimrmanovi.

Pozůstatky opevnění naznačují, že na vrchu Babylon stával (nebo byl přinejmenším budován – nedokončený příkop) na poč. 15. stol. hrádek nebo tvrz. K místu se může vztahovat zmínka z r. 1367 o Mařanovi z Klášteřce, či o loupež. hrádku Kláštenec (A. Sedláček). Není ovšem jisté, zda šlo o toto místo.

Klášter založil Maxmilián František Felix, hrabě Morzin r.1705. Dostavěn i s klášterním kostelem v r.1725. Současným majitelem je Správa KRNAP a slouží k muzejním účelům. Klášterní kostel není běžně přístupný, je ale využíván jako koncertní síň.

Zřícenina hradu. R. 1374 majetkem Zdeňka z Valdštejna, poté r. 1407 Petra ze Sloupna. Jako poslední zde sídlil Zdeněk ze Sloupna, r. 1454. Koncem 15. stol. panství připojeno k Semilům, poté k Návarovu, a v r. 1511 k Hrubé skále. R. 1514 hrad pustý.

Na místě kaple vystavěné v roce 1728 byl roku 1879 vystavěn v pseudorománském slohu kostel Andělů strážných.

Novogotický kostel Nanebevstoupení Páně byl vybudován starokatolickou církví v letech 1889–90. Dominantou interiéru je dřevěný novogotický oltář z dílny Jindřicha Černého, s obrazem Učícího Krista od Antonína Sturma.

Římskokatolický kostel zasvěcený Nanebevzetí Pany Marie byl postaven v novogotickém stylu stavitelem Karlem Pekárkem v roce 1903. Kostel byl nedávno celkově opraven. Původní novogotická výzdoba kostela se, s výjimkou varhan, nedochovala.

Kostel vznikl v letech 1690-1693. V letech 1893-1895 proběhla celková přestavba a rekonstrukce. V letech 1861-62 bylo provedeno kompletní přemalování interiéru.

Původní gotický kostel sv. Václava připomínán již r.1352, r.1424 pobořený husity. Roku 1609 postaven nový kostel v renesančním stylu, přestavěný barokně r.1723. Tehdy přistavěna věž a kostel získal současnou podobu.

Původní kamenný kostelík vystavěn na popud rytíře Jana z Valdštejna kolem roku 1304, přestavěn barokně a později v roce 1812 empírově. V té době byla přistavěna věž. V kostele jsou náhrobní kameny Zdeňka a Viléma z Valdštejna. Dva cínové svícny byly odlity z dětských rakví z hrobky Valdštejnů.

Barokní kostel Proměnění Páně postavený v roce 1704 a opravený v roce 1897 na významném místě zalesněného melafyrového vrchu Kozákovského hřbetu v n.m. 678m.