Turistické cíle v okolí obce Buštěhrad

Barokní dům z roku 1706 vznikl přestavbou staršího, renesančního objektu. Barokní je i sloup se soškou Panny Marie a štuková poprsí Luny a Slunce, připomínající majitele domu, barokního malíře Karla Lunu. V současné době je v objektu Galerie Josefa Sudka, který zde nějakou dobu žil.

Původně gotický dvorec, který si r. 1414 dal vystavět kanovník od sv. Víta Václav z Radče. V polovině 18. století byl přestavěn barokně. V domě bydlel od r. 1950 do r. 1991 syn malíře Alfonse Muchy, spisovatel Jiří Mucha.

Evangelický kostel ve Střešovicích byl postaven r. 1939 podle projektu významného architekta a člena tamějšího sboru Bohumíra Kozáka. Stavba v konstruktivistickém slohu vychází z podoby jednak starokřesťanské baziliky, jednak tolerančních modliteben. Hodiny na věži pocházejí z ruzyňské věznice.

Fara kostela sv. Václava v Kladně-Rozdělově postavena koncem dvacátých let dvacátého století. Postavena na pozemcích břevnovských benediktinů. Budova od roku 1958 památkově chráněna.

Fara v Minicích uváděna od r. 1352. Současná stavba byla roku 1826 vystavěna v klasicistním slohu na místě původní zchátralé budovy. Je na seznamu kulturních památek ČR. V l. 1832-46 zde působil farář Jan Valerián Jirsík, pozdější českobudějovický biskup. Před několika lety částečně rekonstruována.

Barokní budova z let 1734–1737 postavena majitelkou tachlovického panství velkovévodkyní Annou Marií Františkou Terezií Toskánskou ve stylu toskánských šlechtických sídel. Budova si uchovala původní dispozici a vzhled.

Hájčí dvůr se nachází v Praze - Stodůlkách a je součástí přírodní rezervace Háje. Ve 30. letech 19. stol. majitelem Leopold Lämmel, který jej přestavěl na letní sídlo pro svou rodinu. V současnosti chátrá.

Klasicistní zámek s zasklenými arkádami do nepřístupného dvora na místech tvrze založené snad r. 1571 Janem Kutovcem z Úrazu. Mezi další majitele řadíme Michny z Vacínova, jezuitský řád a hraběte Františka A. Defourse.

Obdélný barokní zámeček vystavěný na vinicích r. 1733 pro Hanse Paula Hippmana, císařského radu. Od 1930 do 1995 sídlo Archeologického muzea J. A. Jíry se sbírkami z pražské oblasti. Dnes nepřistupný, v soukromých rukou.

Část opevnění Malé Strany z letech 1360-1362 vybudovaná na popud Karla IV. (1346-1378). Zeď vede od Újezdu nahoru na Petřín a ke Strahovskému klášteru. Dosahuje výšky 4 až 4,5 metru, je široká 1,8 metru a zpevňovalo ji osm věží.

Hlubočepské jeskyně v Prokopském údolí, které je přírodní rezervací, patří k největším jeskyním na území Prahy. Dvojice jeskyní je volně přístupná.

Asi v pol. 17. stol. postavena tvrz, na přelomu 17. a 18.stol., kdy byla vlastníkem panství Anna Marie vévodkyně Toskánská, přestavěna na barokní zámek. Další úpravy v 19. století. Zámek se skládá ze dvou částí, východní je barokní, západní upravena novodobě.