Turistické cíle v okolí obce Stehelčeves

Mohylové pohřebiště v lese Hora patří k významným lokalitám mohylové kultury střední doby bronzové z 13. – 11. století př. Kr. Celkem zde bylo objeveno 64 mohyl různé velikosti a stáří (41 z nich bylo archeologicky prozkoumáno již v 19. století).

Tříobloukový železobetonový most vystavěn v letech 1926-1928. Pojmenován po prvním čs. prezidentovi. Ze tří oblouků je nejdelší prostřední nad řekou a překonává za normálního stavu vody celý tok Vltavy. Během války a stejně tak za komunistů byly odstraněny reliéfy s nápisy a prezidentem Masarykem. Na svém místě jsou až po roce 1989.

Zámek byl postaven ve druhé polovině 19. stol. malostranskými johanity. Dnes je zámek veřejnosti nepřístupný a je ve správě Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Müllerova vila v pražských Střešovicích je asi nejvýznamnější funkcionalistickou stavbou rakousko-českého architekta Adolfa Loose. Je národní kulturní památkou v majetku hl. m. Prahy. Prohlídky umožňuje Muzeum hl. m. Prahy během celého roku.

Muzeum je umístěno v domě, kde za protektorátu bydlela rodina Popperů. Jsou zde vystaveny předměty a dokumenty spjaté se životem spisovatele. Malá část expozice je věnována historii Buštěhradu.

Pískovcový náhrobek osazený v ohradní zdi. Datován v nápisu rokem 1675. Nákladný raně barokní náhrobek připomínající tragickou událost. Obdélníkový tvar završený výrazně vzepjatou profilovanou římsou. Zachován je v dobrém stavu. Památkově chráněn od r. 1967.

Jednopatrový barokní dům zv. Nedvědovský. Dochovaný arkýř původně renesanční upraven v baroku. Nad vchodem plastika medvěda datovaná rokem 1779. Do dnešní podoby upraven na konci 18. a 19. století. V r. 1958 zapsán do seznamu nemovitých památek.

Renesanční zámek postavil Florián Griespek z Griechspachu a jeho syn Blažej v l. 1552-1614. Za třicetileté války zámek poškozen, r. 1623 byl prodán Polyxeně Pernštejnské z Lobkowicz. Po r. 1652 opraven, sloužil jako správní budova, později jako lazaret. R. 1948 zestátněn, r. 1993 vrácen Lobkowiczům.

Komplex klášterní nemocnice v pozdně empirovém stylu z let 1851–1856. Ve správě Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského do r. 1948, sestry násilně vyhnány r. 1952. Řád se do nemocnice oficiálně vrátil o 40 let později.

Zaniklá tvrz. R. 1397 získal dolní část vsi Pech z Neprobylic. R. 1437 se Pechova vdova Anna vdala za Vaňka z Hřivic. Ten postavil tvrz, na které sídlili jeho potomci více než sto let. V r. 1560 v majetku Mikuláše Kozelky z Hřivic, ten ji prodal r. 1572 Václavovi Pětipeskému. Poté tvrz zanikla.

Tvrz postavená asi ve 14. stol. R. 1316 se zmiňuje Michal z Neprobylic. Až r. 1552 se píše přímo o tvrzi v majetku Jiřího z Neprobylic. R. 1527 získána Václavem st. Pětipeským, který ji r. 1588 renesančně přestavěl. R. 1623 ji koupil Jaroslav Bořita z Martinic, poté sloužila jen hospodářským účelům.

Nový hřbitov založen v roce 1903 a používán sporadicky do konce 20. století. Dochováno cca 600 novodobých náhrobků. V novobarokní hrobce u východní zdi hřbitova jsou pohřbeni Porgesové z Porthaimu.