Turistické cíle v okolí obce Stehelčeves

2. NEJSTARŠÍ STAVBA LIDOVÉ ARCHITEKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

Pomník Eduardu Beyerovi (1829-1871), který pokračoval po svém otci Františkovi v rozvoji těžby černého uhlí u obce Libovice na Slánsku, nechala r. 1879 postavit jeho manželka spolu s horníky na věčnou paměť úspěšnému zaměstnavateli.

Francišak Skaryna byl středověký lékař, přírodovědec a knihtiskař, původem z Běloruska, který působil v Praze mezi lety 1517-1539. Jeho pomník stojí od r. 1996 v ohybu ulic Jelení a Keplerovy na pražských Hradčanech.

Pomník malíři pocházejícího z Kralup nad Vltavou. Bronzová hlava malíře v nadživotní velikosti ověnčená múzami. Autor sochy akademický sochař Stefan Milkov. Pomník odhalen r. 2020.

Pomník Jaroslava Seiferta v parčíku na Seifertově náměstí. Postaven v r. 1997. Autor akademický sochař Stanislav Hanzík. Pomník odhalen r. 1997.

Socha sedícího Josefa Jungmanna na podstavci zhotovena roku 1874 z jemnozrnného pískovce na vlastní náklady místním kameníkem Františkem Kdýrem. První oprava již v r. 1888. Roku 1993 sochu restauroval akademický sochař Petr Váňa. Zřejmě první pomník postavený tomuto národnímu buditeli v Čechách.

Pomník Mistra Jana Husa odhalen 6. července roku 1915. Dva metry vysoký žulový pomník. Pod reliéfem hlavy Mistra Jana Husa a letopočtem 1415-1915 je uveden text.

Pomník Jana Husa postaven r. 1920. Pomník ozdoben kalichem a nápisem. V roce 2015 opraven a doplněn novou výsadbou.

Na oslavu vzniku samostatného státu r. 1919 vztyčen památník Mistra Jana Husa. R. 1920 přidána bronzová plaketa s Husovým vyobrazením. Autorem sochař Stanislav Sucharda. Přístup je možný po polní cestě, která stoupá jižním směrem z obce.

Pomník mistra Jana Husa je menší, volně stojící kamenný pomník. Vznikl po r. 1931, po dokončení stavby Husova sboru. Žulový památník je vysoký asi 2 m. Na něm je osazena bronzová plaketa s hlavou Jana Husa a s jeho citátem. O pomníku neexistují žádné podrobné záznamy, ani autor plakety není znám.

Pomník obětem 1. a 2. světové války v centru města. Socha představuje raněného vojáka, který padá k zemi. Podstavec z bílého travertinu. Pomník odhalen v roce 1930. Letopočet 1939-1945 na pomník doplněn později. Za tabulkou uložena prsť z bojišť československých legií.

V Zákolanech r. 2020 odhalen pomník železničního neštěstí z 25. ledna 1964. Tragédii nepřežilo 14 lidí. Autor Martin Frind. Pomník ze žulového bloku z Příbramska. Na něm jména zemřelých, křestní jméno a příjmení. Symbolicky je roztíná kovová trhlina. Symbol něčeho, co se už nikdy nemůže spojit.