Turistické cíle v okolí obce Dřetovice

Raně barokní stavba z doby kolem r. 1652 na místě renesančního domu Mikuláše prachaře, přestavěná pozdně barokně v 60. letech 18. století a rozšířená klasicistně na počátku 19. století, kdy bylo upraveno i průčelí.

Pranýř z roku 1752. Barokní hranolový pískovcový kámen. V horní části vyvrtány dva otvory a pod nimi vyryt nečitelný nápis. Výška nad zemí cca 76 cm. Ojedinělá památka svého druhu. Památkově chráněn od r. 1967.

Slovanské hradiště z 9.a 10.stol. považované za hledaný Pravý Hradec, komunikační spojnici mezi Levým Hradcem a Pražským hradem. Od Vltavy na něj vede cesta zvaná Čertovka, místy tesaná do skály, pocházející ze stejné doby jako hradiště samo.

Poslední brána z původního opevnění. Renesančních z r.1580, stavitel Bartoloměj Vlach. Rekonstrukce počátkem 21.stol.

Rezidence českých knížat a králů s největším chrámem v Čechách, symbol Prahy a české státnosti. Jedno z nejmalebněji položených panovnických sídel v Evropě.

Strahovský premonstrátský špitál sv. Alžběty a sv. Norberta byl založen opatem strahovského kláštera Vincencem Makariem Frankem v roce 1668 jako náhrada za zbořený starý špitál. Raně barokní budova sloužila později jako farní škola, dnes hotel.

Pamětní místo odhalené r. 2025. Vzpomínka na první vlakovou stanici z roku 1850. Číslo 438.1 označuje železniční kilometráž počítanou z Vídně přes Olomouc a Prahu. Číslo tak slouží jako trvalý technický a historický ukazatel.

V Kralupech nad Vltavou se zachovaly pozůstatky náhonu, který sloužil k pohonu mlýnů. Byl v provozu do roku 1936. R. 2019 byla na Palackého náměstí položena pamětní deska v místech, kudy vodní náhon vedl. Trasa náhonu je vyznačena dlažbou, pocházející z bývalého pivovarského dvora.

Přírodní památku Hostivické rybníky, vyhlášenou r. 1996, tvoří trojice rybníků: Litovický, Kalý a Břevský s lesnatým okolím a břehy porostlými rákosinami. Představují významnou lokalitu pro hnízdění nebo tahovou zastávku vodního ptactva. Prochází kolem nich naučná stezka.

Přírodní památka Housle je hluboce zaříznutá erozní rokle na západním okraji Lysolaj. Je 20-30 m hluboká a necelý kilometr dlouhá. Chráněna je od r. 1982. Převážně pískovcová rokle se vzácnou faunou a flórou je přístupná po naučné stezce.

Název Salabka nese trojská viniční usedlost barokního původu a také přilehlá vinice, která je doložena od 13. stol. a po obnovení ve 2. pol. 20. stol. rozlohou 4,5 ha nyní největší v Praze. Stejný název nese ještě blízká přírodní památka stepního charakteru s vřesovištěm.

Protiletecké úkryty z betonu jsou nejlepší stavby z hlediska pevnosti a tlakové deformace. Zachovaný kryt se nachází při Podbělohorské ulici na Smíchově.