Turistické cíle v okolí obce Dřetovice

Slovanské hradiště z 9.a 10.stol. považované za hledaný Pravý Hradec, komunikační spojnici mezi Levým Hradcem a Pražským hradem. Od Vltavy na něj vede cesta zvaná Čertovka, místy tesaná do skály, pocházející ze stejné doby jako hradiště samo.

Poslední brána z původního opevnění. Renesančních z r.1580, stavitel Bartoloměj Vlach. Rekonstrukce počátkem 21.stol.

Rezidence českých knížat a králů s největším chrámem v Čechách, symbol Prahy a české státnosti. Jedno z nejmalebněji položených panovnických sídel v Evropě.

Strahovský premonstrátský špitál sv. Alžběty a sv. Norberta byl založen opatem strahovského kláštera Vincencem Makariem Frankem v roce 1668 jako náhrada za zbořený starý špitál. Raně barokní budova sloužila později jako farní škola, dnes hotel.

V Kralupech nad Vltavou se zachovaly pozůstatky náhonu, který sloužil k pohonu mlýnů. Byl v provozu do roku 1936. R. 2019 byla na Palackého náměstí položena pamětní deska v místech, kudy vodní náhon vedl. Trasa náhonu je vyznačena dlažbou, pocházející z bývalého pivovarského dvora.

Přírodní památku Hostivické rybníky, vyhlášenou r. 1996, tvoří trojice rybníků: Litovický, Kalý a Břevský s lesnatým okolím a břehy porostlými rákosinami. Představují významnou lokalitu pro hnízdění nebo tahovou zastávku vodního ptactva. Prochází kolem nich naučná stezka.

Přírodní památka Housle je hluboce zaříznutá erozní rokle na západním okraji Lysolaj. Je 20-30 m hluboká a necelý kilometr dlouhá. Chráněna je od r. 1982. Převážně pískovcová rokle se vzácnou faunou a flórou je přístupná po naučné stezce.

Název Salabka nese trojská viniční usedlost barokního původu a také přilehlá vinice, která je doložena od 13. stol. a po obnovení ve 2. pol. 20. stol. rozlohou 4,5 ha nyní největší v Praze. Stejný název nese ještě blízká přírodní památka stepního charakteru s vřesovištěm.

Protiletecké úkryty z betonu jsou nejlepší stavby z hlediska pevnosti a tlakové deformace. Zachovaný kryt se nachází při Podbělohorské ulici na Smíchově.

Budova ve stylu florální secese postavená v letech 1905–1907 podle projektu architekta Jiřího Stibrala pro První českou zajišťovací banku. Autorem sochařské výzdoby je Ladislav Šaloun. V letech 1945-1948 Bulharské velvyslanectví, v letech 1949-1990 velvyslanectví NDR. Dnes sídlo Goethe-Institutu.

Stavba novorenesanční radnice na hlavním kladenském náměstí probíhala v letech 1897 – 1898 podle návrhu architekta Jana Vejrycha. Dominantou radnice je věž a štít s kovovou plastikou rytíře.

Barokní radnice byla vystavěna v letech 1721 – 1724 stavitelem Volfem. Koncem 20. století prošla radnice rozsáhlou rekonstrukcí.